Horké dny jsou pro organismus náročné. Kromě úpalu se může rozvinout i infarkt a další vážné potíže

Klimatické změny, k nimž v poslední době dochází, s sebou nesou extrémní teploty, na které ale naše tělo není zcela zvyklé a připraveno. Výzkumy navíc ukazují, že horko může zvyšovat riziko úmrtí z různých příčin.

Vědci varují před horkem

Ze studie, která byla zveřejněna v roce 2022 a zkoumala údaje více než 219 milionů dospělých Američanů ve věku 20 let a více, vyplynula souvislost mezi extrémním horkem a úmrtností na všechny druhy onemocnění. Nejvýraznější rizika se týkala starších osob. Podle odborníků na zdraví je nesmírně důležité, aby si každý uvědomil zdravotní rizika, která mohou být s extrémním horkem spojena.

„V létě se snadno necháme rozptýlit spoustou zábavných venkovních aktivit. Jenže horko může mít vliv na vaše zdraví a způsobit vážné onemocnění, zejména pokud nevěnujete pozornost signálům, které vysílá vaše tělo, nebo jste v extrémním věku,“ říká doktorka Jo Anna Leuc, proděkanka pro vzdělávací záležitosti na Burnett School of Medicine při Texaské křesťanské univerzitě ve Fort Worth. „Existují snadné způsoby, jak tomuto dopadu předejít. Proto je důležité porozumět nebezpečí horka a vědět, jak se mu vyhnout,“ dodává.

Toto povědomí je obzvláště důležité, protože planeta se v důsledku klimatických změn otepluje. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) byl rok 2023 nejteplejším rokem v historii. První náznaky naznačují, že rok 2024 za ním zřejmě nebude zaostávat. Nejteplejším měsícem v historii byl duben, což znamená, že již po jedenácté v řadě byl zaznamenán nový rekordní měsíc.

Pro diabetiky, zejména ty středního věku, však představují vysoké teploty ještě větší problém než pro ostatní. Mohou totiž ovlivnit metabolismus a způsobit kolísání hladiny cukru v krvi.

Neschopnost odolávat stresu může souviset se špatným stavem střevního mikrobiomu

Mnozí odborníci označují stres za epidemii. V průzkumu Americké psychologické asociace vyskočil chronický stres u Američanů z 31 % hlášených v ...

Ohrožené skupiny osob

Za horkého počasí jsou určité skupiny obyvatelstva vystaveny vyššímu riziku zdravotních problémů. Patří mezi ně:

• kojenci a malé děti, jejichž tělo nedokáže tak dobře regulovat teplotu, nebo které si zatím neumí vyžádat tekutiny,
• starší dospělí, zejména ti, kteří trpí nějakým onemocněním,
• těhotné ženy,
• lidé s chronickými zdravotními potížemi, jako je například diabetes.

Vůči potížím souvisejícím s horkem ale není imunní nikdo. Povědomí o příznacích vám může pomoci chránit sebe – a také kohokoli ve vašem okolí, kdo může být vystaven vyššímu riziku vážnějších následků. Která zdravotní rizika s sebou nesou vysoké teploty?

Záchvaty migrény

Podle výzkumu z roku 2024 postihují záchvaty migrény 12–15 % běžné populace. Následky migrén jsou vysilující. Kromě typických pulzujících bolestí hlavy se s migrénou mohou pojit další symptomy:

• podrážděnost,
• chutě na jídlo,
• vidění zvláštních tvarů nebo slyšení věcí hodinu před migrénou (aura),
• nevolnost a zvracení,
• závratě.

Nedávný výzkum naznačuje, že horko může zvyšovat riziko záchvatu. Studie byla prezentována na 66. výročním vědeckém zasedání Americké společnosti pro bolesti hlavy, které se konalo 13.–16. června, výsledky však zatím nebyly publikovány v recenzovaném vědeckém časopise.

Také observační studie z roku 2023, provedená na více než 40 000 respondentech, včetně více než 15 000 osob s migrénou, naznačila, že různé typy počasí, včetně vysoké vlhkosti, zvyšují výskyt bolestí hlavy. „Teplo přispívá k zánětlivým účinkům, které mohou migrénu prodloužit,“ říká doktor Joshua Feinstein z oddělení pohotovostní medicíny v nemocnici Memorial Hermann v Houstonu (USA) a dodává: „Navíc mohou být lidé dehydratovaní, což snižuje jejich schopnost bojovat s migrénou.“

Naše tělo potřebuje HDL cholesterol. Jeho hladinu lze zvýšit pomocí běžných potravin, například ořechů

Cholesterol je částice tuku v krvi. Hraje klíčovou úlohu ve spoustě tělesných procesů. Je součástí některých hormonů, stavebním prvkem buněčných ...

Srdeční infarkt

Výzkum publikovaný v časopise Circulation v roce 2023 naznačil, že počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění způsobená horkem by mohl do poloviny století (2036–2065) stoupnout odhadem o 162 %. Také další studie z roku 2023, která zkoumala více než 202 000 úmrtí na infarkt, naznačila významnou souvislost mezi šancí člověka zemřít na infarkt a extrémně vysokými a nízkými teplotami.

„Když jsme vystaveni horku a zejména teplotám vyšším, než je naše tělesná teplota, srdce musí pracovat mnohem usilovněji a tlouci rychleji, protože potřebuje rozproudit krev směrem ke kůži, aby umožnilo pocení a další mechanismy, které tělo využívá k ochraně před horkem,“ říká doktorka Jo Anna Leuc. „Zvýšená zátěž může u ohrožených osob vést k infarktu a dalším srdečním problémům.“

Nejčastějším příznakem infarktu je bolest nebo tlak na hrudi. Další symptomy zahrnují například:

• bolest paží,
• dušnost,
• nevolnost,
• závratě.

„Pokud nějaká osoba pociťuje tyto příznaky, je potřeba okamžitě zavolat záchrannou službu a pokud možno ji dostat pryč z horkého prostředí,“ říká doktor Joshua Feinstein.

Mrtvice

Podle výzkumu z roku 2020 mohou být povětrnostní podmínky, včetně vysokých teplot, novým rizikovým faktorem mrtvice. Autoři upozornili, že mezi vystavením počasí a mrtvicí může být prodleva jednoho až šesti dnů. „Extrémní horko působí na organismus stresově, zejména u starších osob, a to může vést ke zvýšenému výskytu mrtvice, zejména u osob s dalšími rizikovými faktory, jako je vysoký krevní tlak,“ říká doktorka Leuck. Mezi příznaky mrtvice podle ní patří:

• slabost rukou nebo nohou, zejména na jedné straně,
• změny vidění,
• pokles tváře
• nezřetelná řeč,
• potíže s chůzí nebo pocit ztráty rovnováhy.

V případě mrtvice hraje velkou roli čas – je nezbytná co nejrychlejší lékařská pomoc.

Úpal

Mezi příznaky úpalu patří zmatenost, změna chování, změna řeči, a dokonce i záchvaty. Úpal není totéž co vyčerpání z horka, ale oba příznaky spolu souvisejí. Úpal je varovný signál těla, že se přehřívá. Příznaky, jako jsou závratě, bolest hlavy a nevolnost, signalizují potřebu ochladit se a rehydratovat tekutinami a elektrolyty. Je potřeba okamžitě vyhledat stín, odpočívat a přikládat chladivé obklady. Je také potřeba vyhýbat se kofeinu a alkoholu, které mohou dehydrataci těla zhoršit.

Zhoršení onemocnění ledvin

Výzkum publikovaný v roce 2022 naznačil významnou souvislost mezi návštěvami pohotovosti souvisejícími s onemocněním ledvin a vystavením extrémnímu teplu. Studie vychází z více než 1 milionu návštěv pohotovosti souvisejících s onemocněním ledvin v New Yorku v letech 2005 až 2013. Byla zjištěna silnější souvislost mezi návštěvami a osobami s akutním poškozením ledvin, ledvinovými kameny a infekcemi močových cest.

„Ledviny pomáhají našemu tělu regulovat množství tekutin a při nadměrném horku, které vede k nadměrnému pocení navíc k dalším stresorům působícím na organismus, se mohou problémy s ledvinami zhoršit,“ vysvětluje doktorka Leuck.

Vyšší nebo nižší krevní tlak

Horko může způsobit také příliš nízký, nebo naopak příliš vysoký krevní tlak. Horké počasí může vyvolat nízký krevní tlak z několika důvodů. Když se člověk silně potí, tělo ztrácí tekutiny a snižuje se objem krve. To může vést k poklesu krevního tlaku. Tento problém může být výraznější při změně polohy, například při vstávání z lehu. Závratě a točení hlavy jsou příznaky spojené s nízkým krevním tlakem. Také zátěž ledvin způsobená dehydratací může snížit krevní tlak, zejména u dehydratovaných lidí.

Na druhé straně se u některých lidí může krevní tlak zvýšit. „Horko může způsobit vyšší krevní tlak, protože tělo musí více pracovat na cirkulaci krve ve snaze udržet se v pohodě a umožnit pocení a odpařování, které je nutné, aby se nezvýšila tělesná teplota, jak se může stát při úpalu,” říká doktorka Leuck. Vysoký krevní tlak podle ní může vyvolat bolesti hlavy a závratě, ale může být i bez příznaků.

Jak zůstat v horku v bezpečí a v pohodě

Odborníci radí nesnažit se horko překonat, ale bezpečně se s ním vyrovnat. To znamená:

• Znát svá rizika zdravotních problémů souvisejících s horkem.
• Udržovat tělo hydratované. Příjem tekutin přitom závisí na různých faktorech, včetně věku a zdravotního stavu, těhotenství nebo třeba kojení.
• Vypít dva až tři šálky vody dříve, než se vydáte ven do horka.
• Vyhýbat se fyzické námaze, pokud je pocitová teplota vyšší než 32 stupňů Celsia.
• Vyhledávat při pobytu venku stín a nosit ochranné oblečení, například klobouk nebo kšiltovku.
• Používat ventilátory a přístroje na tvorbu vodní mlhy.
• Sledovat, zda se u vás nevyskytly příznaky některého z onemocnění.
• V případě obav neprodleně vyhledat lékařskou péči.

Zdroj: healthline.com, dále dle textu

Foto: Freepik

1072