Herec Jindřich Plachta stonal od malička

Nechal si svou přezdívku ze školy

Jindřich Plachta (1899–1952), vl. jménem Jindřich Šolle, se narodil 1. července 1899 v Plzni. Umělecké jméno Plachta začal jako herec používat až později podle přezdívky, kterou mu kdysi dali ve škole. Nosil totiž pelerínu, která na jeho hubeném těle vlála jako plachta.
Stejně jako mnozí další umělci první republiky se i Jindřich Plachta  hlásil k levici. Po válce nadšeně budoval socialismus. A to doslova i vlastníma rukama. Místo budovatelských brigád měl ale stranu podporovat spíše z pódia. Tvrdá práce totiž zřejmě přispěla k jeho skonu.

V žilách měl prý víc piva, než krve

Herec stonal od malička. Prodělal snad všechny nemoci od kurdějí až po cukrovku, takže je vlastně div, že se jeho slabá tělesná konstituce nesesypala už dříve. On na to však nedbal. A nejenže na konci života vedle vystupování i jako uvědomělý komunista dřel na brigádách v kladenských dolech, ale i se tradovalo, že v jeho žilách teče více piva než krve.

Hercem proti otcově vůli

Původně měl být cifršpion. Jeho otec totiž nechtěl o herecké dráze ani slyšet. Poslal synka na obchodní akademii, kde z něj měli udělat pana účetního. „Spíš by se našlo u krávy nadání ke hře na citeru než u mne atom pochopení pro podvojné účetnictví,“ hodnotil svůj »talent« herec. Potají vystupoval v plzeňském divadle jako statista. S přáteli založil ochotnický spolek Jaro. Po studiích pak v Praze ještě nějakou dobu pracoval na šekovém úřadu.

Vlasta Burian v něm cítil konkurenci

Po jeho angažmá v kabaretu Satyr v hostinci U Znamenáčků se začala jeho kariéra rozjíždět, všiml si ho i Vlasta Burian. Jenže v talentovaném mladém muži začal cítit konkurenci, tak Plachta raději odešel. Toho využili Jiří Voskovec s Janem Werichem.
Po válce následovalo Divadlo 5. května (dnešní Státní opera). Několikrát dostal Plachta nabídku stát se členem Národního divadla. Pro svou vrozenou skromnost a malou víru ve své nadání, ji vždy odmítl. Až v letech 1948–1949 v Národním jednu sezonu působil. Krátce působil jako umělecký vedoucí v Divadle umění lidu v Karlíně, potom až do své smrti byl v Ústředním divadle Československé armády (dnešním Vinohradském divadle).

1784

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný