Glykemie zdravých lidí: Jak se k ní přiblížit?

Člověku bez diabetu je možné naměřit hodnoty glykémie v rozmezí od 3,0 do 11,0 mmol/l. Ovšem to neznamená, že se v tomto širokém rozmezí pohybují většinu času. Ve skutečnosti se podle senzorových studií prováděných u zdravých lidí nachází většina hodnot glukózy mezi 3,5-7,8 mmol/l. V tomto rozmezí se zdravý člověk pohybuje 90-95 % času.

Normální rozmezí glykémií

Zhruba 1-3% hodnot se nachází pod 3,5 mmol/l. Nižší glykémie se mohou vyskytovat nalačno, při hladovění či při významné fyzické zátěži. Naopak zvýšené hodnoty až do 11 mmol/l můžeme u zdravých lidí pozorovat po jídle, při nemoci a při stresu. Zvýšené hodnoty by však měly do dvou hodin vždy klesnout pod 7,8 mmol/l. Průměrná hladina glukózy zdravého člověka se pohybuje mezi 4,9-5,7 mmol/l, nejčastěji se uvádí hodnota 5,5 mmol/l. Glykémie v noci bývají v průměru o 0,5-1 mmol/l nižší než během dne.

U lidí bez diabetu glykémie mnohem méně kolísají. Kolísavost glykémií je možné porovnat pomocí tzv. variačního koeficientu – parametru, který udává, o kolik % se hodnoty vychylují od průměru. Zatímco u pacientů s diabetem cílíme na hodnoty <36 %, člověk bez diabetu má hodnoty asi poloviční, okolo 17 %. To znamená, že výrazné výkyvy glykémie jsou u zdravých lidí spíše výjimečné.

Slavné výročí: Před více než 100 lety byl objeven inzulin

Dne 14. listopadu 1891 se v Allistonu v Kanadě narodil chlapec Frederick Grant Banting, kanadský lékař, díky němuž byly objeveny léčebné účinky ...

I u zdravých lidí může stoupat glykémie po jídle. V průměru se jedná o vzestup na 6-8 mmol/l a při běžném hlavním jídle je vrcholu křivky dosaženo hodinu po jídle. Zajímavé je, že i u lidí bez cukrovky je pozorován odlišný průběh hladiny glukózy po jídle u jídel s vysokým obsahem tuků a bílkovin. Podobně jako u lidí s diabetem je vzestup glykémie po tučných jídlech pomalejší a méně výrazný, zato však vyšší glykémie přetrvávají delší dobu po jídle a pozvolným tempem klesají zpět k lačným hladinám.

Glykemie v těhotenství

Těhotenství a příprava na otěhotnění je období, u něhož jsou i mezinárodní doporučení pro léčbu diabetu přísná a vyžadují prakticky fyziologické (tj. normální) hodnoty. Je doporučeno, aby ženy trávily co nejvíce času v rozmezí 3,5-7,8 mmol/l. U diabetu 1. typu by to mělo být minimálně 70% a u diabetu 2. typu dokonce více než 90% času za den. I mírně zvýšené glykémie matky totiž mohou u miminka způsobit řadu nežádoucích následků ještě před narozením, během porodu i v dalším životě. Proto je snaha, aby během období těhotenství byly hodnoty prakticky stejné, jako by byly u maminky bez cukrovky.

Studie, ve které zdravé těhotné ženy nosily senzor od 2. trimestru těhotenství, sledovala průměrnou hladinu glukózy a také stoupání hodnot po jídle. V druhém trimestru měly ženy průměrnou glukózu 4,6 mmol/l a v hladinách >7,8 mmol/l trávily méně než hodinu denně. Ovšem ve třetím trimestru se průměrná glukóza na senzoru pohybovala o něco výše, mezi 4,8 a 5,2 mmol/l. V hladinách >7,8 mmol/l se ženy pohybovaly někdy i 2 hodiny denně, ovšem v naprosté většině času se jednalo o hodnoty mezi 7,8-8,9 mmol/l. Tento mírný vzestup průměrných hodnot i výkyvy po jídle byl nejspíše dán vlivem hormonů placenty, které snižují citlivost na inzulin, což je fenomén známý i u léčby diabetu v těhotenství. Změna glykémií se u zdravých žen v této studii projevila i na glykovaném hemoglobinu: v 2. trimestru byl 30 mmol/mol a ve třetím 33 mmol/mol.

Frederick Banting: Muž, který objevil inzulin

Frederick Grant Banting se narodil 14. 11. 1891 ve městě Aliston v Kanadě jako nejmladší z pěti dětí. Po ukončení středoškolského vzdělání odešel ...

Hodnoty glykémie v průběhu věku

Normální hladiny glukózy v krvi nejsou celý život úplně stejné, během života se vyvíjí. Nenarozené miminko v děloze má glykémii stejnou, jako jeho matka, protože glukóza prochází placentou. Po porodu mají zdraví novorozenci trochu nižší glykémie než dospělý člověk, hranice hypoglykémie je první den života stanovena na <2,2 mmol/l a další dny na hodnoty <2,6 mmol/l. Během dalších dní glykémie stoupají do běžných hodnot.

Studie, která nabídla vyzkoušení senzorů zdravým sourozencům dětí s diabetem 1. typu ve věku 2-8 let ukázala, že se 89 % hodnot glukózy nacházelo mezi 4,0-7,8 mmol/l, 2 % byla nad touto hodnotou a 9 % bylo nižších než 4,0 mmol/l, ovšem pouze výjimečně hodnoty klesly pod 3,5 mmol/l. Průměrná glukóza byla 5,3 mmol/l, tedy mírně nižší než u dospělých.

Naopak u seniorů normální hodnoty glykémie nalačno i po jídle výrazněji stoupají, hodnoty nalačno se zvyšují v průměru 0,1-0,3 mmol/l za dekádu. S věkem je tendence ke zhoršení tolerance glukózy, tělo již nemusí být schopno zpracovat přijaté sacharidy ze stravy tak, aby nedošlo k nežádoucím výkyvům glykémie. Je však obtížné rozlišit čistý efekt věku a vliv dalších přidružených faktorů, jako je nadváha či obezita, snížená fyzická aktivita a změna stravovacích návyků.

Počátky léčby inzulinem v Československu

Zavedení inzulinu do léčby diabetiků v roce 1922 bylo obrovskou událostí, neboť pacienti mohli žít dále. První zprávy z kanadských a amerických ...

Inspirace pro léčbu diabetu?

Mají-li zdraví lidé méně kolísavé glykémie pohybující se v úzkém rozmezí hodnot do 7,8 mmol/l, proč je v doporučeních pro léčbu diabetu zvoleno rozmezí širší a je „povoleno“ mít větší procento glykémií mimo cílové hodnoty?

Současné cíle léčby diabetu jsou kompromisem mezi technicky dosažitelnými glykémiemi (s čímž nám v posledních letech velice pomáhají moderní technologie) a mezi riziky, která přináší čas strávený mimo určité cílové rozmezí (rizika okamžitá, jako je hypoglykémie, i rizika dlouhodobá, jako jsou pozdní komplikace cukrovky). Nemá smysl doporučit cíle léčby, kterých nebude většina pacientů s diabetem schopna dosáhnout. Proto bylo vyhodnoceno, že s pomocí současných znalostí a technologií je realistické, aby většina lidí s cukrovkou dokázala mít 70% hodnot mezi 3,9-10 mmol/l.

Jedná se o nejlepší možný kompromis mezi „bezpečností“ zvoleného rozmezí z hlediska škod, které může hypo- i hyperglykémie na těle napáchat, a mezi tím, aby člověk s diabetem netrávil veškerý svůj čas sledováním křivek na senzoru. A ačkoliv není tento cíl kompenzace diabetu zcela fyziologický, nic nebrání tomu, aby člověk, který mezinárodní doporučení léčby diabetu bez problémů splňuje, své osobní glykemické cíle zpřísnil a snažil se přiblížit skutečně fyziologickým hodnotám.

Studií, které získávají data z kontinuálních senzorů u zdravých lidí, je čím dál více, ovšem jsou obvykle prováděné jen na několika desítkách dobrovolníků. Množství dat a zkušeností se tak nemůže porovnávat s desítkami tisíc záznamů, které máme od pacientů s diabetem. Možná, že s rozšířením senzorů i mezi zdravé lidi (začínají být populární u sportovců a příznivců zdravé výživy) se naše povědomí o tom, jaké výkyvy glykémie jsou skutečně normální, bude dále zvyšovat.

MUDr. Klára Sochorová, lékařka Kliniky diabetologie nemocnice IKEM v Praze. | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením autorky MUDr. Sochorové

MUDr. Klára Sochorová

Lékařka Kliniky diabetologie nemocnice IKEM v Praze. Specializuje se na efektivní využití moderních technologií v diabetologii, flexibilní léčbu diabetu a fyzickou aktivitu. V rámci skupiny mladých lékařů Diavengers se věnuje edukačním aktivitám.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky MUDr. Sochorové

25648