Fobie z jehel může zkomplikovat i léčbu diabetu! Jak se s ní poprat?

Autor: Denisa Zajíčková 16. 09. 2022 Od zdravotní sestry

Fobii z jehel můžete překonat! Někdy pomůže i podpora odborníka. Zdroj: Shutterstock

Není vůbec žádnou výjimkou, že fobie z jehel pronásleduje i některé dospělé lidi, nejen děti. Tento fakt může značně komplikovat léčbu jakéhokoliv onemocnění, neboť nemocný se záměrně vyhýbá odběrům, infuzím, nebo třeba i očkování. V případě diabetu se pak mohou vyskytnout nepostřehnutelné výkyvy glykémie a zanedbání již rozvíjejícího se zdravotního problému.

Pro lidi s diabetem je manipulace s jehlami vlastně rutinou, ať se jedná o diabetes I. typu, nebo II. typu. Pro dobrou kompenzaci nemoci je zkrátka nutné chodit pravidelně na odběry, přeměřovat si glykémii a aplikovat inzulín, pakliže je lékařem ordinovaný. Fobie ale může tohle všechno zhatit. Řešení ovšem existují!

Vůně mají velkou moc! Zkuste redukovat stres při jógových pozicích s dopomocí aromaterapie

Vonné esence působí konejšivě na náš mozek a zpomalují jeho aktivitu. Mnohé vůně pozitivně ovlivňují i různé nemoci – včetně diabetu. Pro ...

Trypanofobie je v životě limitující: Jaké jsou její příčiny?

Odborně se strach z jehel nazývá trypanofobie. Je to velice omezující stav, který daného člověka nutí k obcházení některých lékařských a ošetřovatelských výkonů zahrnujících injekční stříkačky, kanyly a podobné „ostré“ zdravotnické pomůcky. Vyvolávající faktory bývají různé:

přecitlivělost na vnější podněty,
převzatý model chování z rodiny (někdo z příbuzných trpěl fobií z jehel také),
traumatická událost z dětství (intenzivní vzpomínka na nežádoucí událost spojenou s jehlami).

Někdy bývají s trypanofobií spojeny také nevysvětlitelné chemické změny v mozku, nebo například i jiné fobie v anamnéze – jako třeba merintofobie, což je strach z omezování nebo svázání.

Jak se fobie z jehel projevuje?

Fobie z jehel neboli trypanofobie má nespočet projevů, které jsou vesměs typické pro kdejakou jinou fobii. Dotyčný může pociťovat při pohledu na jehlu fyzické i psychické změny, tj. zvýšené pocení, bušení srdce, závratě až mdloby, nevolnosti, akutně zvýšený krevní tlak nebo náhlou změnu nálady, která se nezřídka kdy projeví agresivním chováním vůči personálu nebo útěkem „z místa činu“. Dlouhodobě jej pak může pronásledovat například nespavost.

Víte, že lidé s obsedantně kompulzivní poruchou, posttraumatickou stresovou poruchou, hypochondrií nebo germofobií (strach z bakterií a virů) mívají větší tendence k rozvoji fobie z jehel?

Diabetologická poradna s MUDr. Janem Brožem na téma hokej a diabetes či nesnášenlivost perorálních antidiabetik

Pokud dumáte nad něčím, co se týká diabetologie, můžete se zkusit zeptat pana doktora Brože! Přední český diabetolog velmi rád zodpoví všechny ...

Řešení trypanofobie v praxi

Jak již bylo uvedeno v úvodu, fobie z jehel může zásadním způsobem komplikovat léčbu jakéhokoliv onemocnění. Nejinak je tomu tedy i u cukrovky, která vyžaduje pravidelný monitoring krevního cukru a v některých případech i důslednou léčbu inzulínem. Proto, pokud vás trypanofobie zasáhla, zkuste ji vyřešit. Jak? Obraťte se ideálně na psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra. Terapeutické sezení vám může velmi pomoci. V tomto ohledu se nejčastěji využívá tzv. kognitivně-behaviorální terapie (cílí na přítomné vědomí, trvá jen několik měsíců).

V některých případech nasazuje psychiatr i specifická léčiva, která v boji se strachem z jehel mohou také pomoci.

Jak můžete pomoci sami sobě

A na závěr vám ještě předáme několik praktických rad, díky nimž může být překonávání fobie z jehel zas o něco snazší:

Až příště půjdete na odběr nebo očkování, snažte se na jehlu od injekční stříkačky nedívat.
Při invazivním ošetření (injekce, zavedení kanyly, portu a podobně) u sebe mějte člověka, kterému důvěřujete – pakliže je to ve zdravotnickém zařízení možné, samozřejmě. Klidně, ať vás drží za ruku!
Snažte se odvést pozornost od zákroku – povídejte si s personálem, blízkým člověkem, soustřeďte se na ptáky za okny nebo projíždějící auta.
Pokud při odběrech omdlíváte, preventivně si lehněte na lehátko. Po odběru ještě chvíli poležte.
Pomoci mohou i techniky hlubokého dýchání, které vás zklidní a uvolní.
Personál požádejte o znecitlivující prostředek na kůži. Tak o píchnutí jehly nebudete ani vědět – když se nebudete koukat.

Také nezapomeňte říct zdravotnickému personálu, který se chystá k invazivnímu ošetření, že máte strach z jehel. Měl by tomu přizpůsobit své chování, tedy zvolit citlivější přístup.