Exotická zapota připomíná hrušku
Zapota se začala masivně pěstovat po objevení žvýkačky, která se vyrábí z mléčné šťávy vytékající z kmene tohoto stromu. Poněkud menší poptávka je po zralých plodech zapoty. Ty jsou však výbornou přísadou do ovocných salátů, dezertů či pohárů.
Pokud během svých letních cest do zahraniční narazíte na ovoce stromu zapota obecná (Manilhara zapota), neváhejte a ochutnejte. Zapota se jí syrová, chlazená a zbavená slupky, nebo se rozpůlený plod vydlabe lžící. V pevné slupce se dá rozpůlená podávat jako dezertní ovoce. Dužina je nasládlá, podobná hruškové, a přidává se do dezertů, ovocných salátů a pohárů. Tepelné úpravy jsou spíše výjimečné, ale lze najít i zajímavé recepty. Rozmačkaná dužina se přidává do palačinkového nebo chlebového těsta. V chladu se může ovoce skladovat měsíc i déle.
Jak se vyrábí žvýkačky?
Zapota pochází ze Střední Ameriky. Od doby, kdy se začala vyrábět žvýkačka je po ní obrovská poptávka a v současné době je proto významnou plodinou Mexika a středoamerických států. Žvýkačky se vyrábějí z materiálu zvaného chicle. Ten se získává z mléčné šťávy, latexu, vytékajícího z kmene stromu, který se zachytává podobně jako kaučuk. Sbírá se a následně sráží za horka. Z lepkavé, vyčištěné a usušené hmoty se získá žádaná gumovitá klovatina – chicle. Odrůdy šlechtěné na produkci latexu poskytují ročně až 3 kg této suroviny.
Plody zapoty se trhají nezralé
Ve venezuelských pralesích zapota dosud roste planě. Je to střední až vysoký strom dorůstající výšky až 16 metrů s dlouhými, lesklými listy. Plody bývají kulaté bobule až 6 cm velké, pokryté tuhou hnědou slupkou. Uvnitř najdeme jádřinec obsahující až tucet černých, lesklých a nejedlých semen, připomínajících jablečná jádra. Místní odrůdy se pěstují pro plody, které se mohou jíst jen plně vyzrálé. Lepší je však nechat je dozrát až po utržení. Po několika dnech změknou. Pokud by zůstaly až do zralosti na stromě, natáhne se do nich latex, který jim dodá příliš kyselou chuť. Zralé plody jsou strupovité a mají elastickou konzistenci.
Zapota má mimořádně tvrdé a trvanlivé dřevo, proto se užívá k výrobě rukojetí a nástrojů.
908
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný
