Důležitý stopový prvek: Měď jako antioxidant hraje roli v prevenci vzniku komplikací cukrovky

Důležitý stopový prvek se nachází v jádru buněk a v mitochondriích. Nedostatek, nebo naopak nadbytek mědi v organismu může vést k závažným patologickým poruchám. Běžné doporučené denní dávky jsou však nezbytné k udržení mnoha biologických reakcí v těle. A taktéž k pohodovému chodu nervového systému.

Proč je měď důležitá pro diabetiky?

Pro diabetiky je měď důležitá převážně jako silný antioxidant. Látky schopné eliminovat působení volných radikálů jsou při cukrovce jedním z klíčových faktorů prevence vzniku komplikací onemocnění, která jsou vázána na vystavení buněk oxidativnímu stresu.

Další její prospěšné vlastnosti, které využijete při cukrovce, jsou ty, že podporuje produkci kolagenu a elastinu, napomáhá úspěšnému hojení ran.

Je prospěšná v předcházení bakteriálních a plísňových infekcí nohou. Snižuje riziko aterosklerózy a podílí se na eliminaci špatného cholesterolu a krevních triglyceridů. Podporuje tvorbu silných a zdravých kostí, snižuje ztrátu svalové hmoty, je důležitá jako podpůrný prostředek pro eliminaci psychického nepohodlí.

Pozor na interakci se zinkem:

Velmi vysoký příjem zinku (vyšší než množství běžně přítomné ve stravě) může snížit vstřebávání mědi. Vysoký příjem železa může narušovat vstřebávání mědi u kojenců.

Jezte zásadité potraviny: Dostaňte překyselení organismu pod kontrolu s chutí

Strava představuje jeden ze základních pilířů boje s přehršlí kyselin ve vašem organismu. Má výborný potenciál ovlivňovat acidobazickou ...

Měď je nezbytná pro udržení zdravého organismu

Měď patří stejně jako železo, selen nebo zinek mezi stopové prvky, látky, které jsou v našem organismu zastoupené v nepatrném množství. Tělo je potřebuje pro to, aby mohlo provádět důležité biochemické reakce. Její nedostatek může pro tělo představovat velmi vážné riziko.

Měď se totiž podílí na působení mnoha enzymů, a tím i na správném fungování metabolismu. Hraje roli při látkové přeměně glukózy, lipidů, ale i bílkovin.

Nachází se v mozku, játrech, ledvinách a svalech. Aktivuje tvorbu protilátek a zpomaluje rozvoj bakteriálních a virových infekcí. Její přítomnost v těle je nezbytná pro tvorbu červených krvinek, neurotransmiteru dopaminu, šlach, chrupavek, pro udržení dobré mineralizace kostí a syntézu pigmentu melaninu, který může za zbarvení vaší pokožky a vlasů. Měď umožňuje přijímání a úspěšné využití železa tělem. Konečně se podílí na vyrovnané srdeční činnosti.

Nedostatek stopového prvku je nepříjemný, i když ne častý

Její nedostatek je velmi ojedinělý, vyskytuje se například u předčasně narozených dětí. Mezi příznaky patří anémie (lidově chudokrevnost), leukopenie (pokles počtu bílých krvinek), neutropenie (pokles neutrofilních granulocytů) a osteoporóza u kojenců a dětí ve vývinu. Obecně je měď poměrně dobře dostupný prvek, který do těla dostanete pomocí dobře zvolené, vyvážené stravy. Suplementace potravinovým doplňkem je potřeba konzultovat s lékařem, aby nedošlo k nadbytku v organismu, který může mít negativní vliv na funkci jater – nejčastěji je spojený se žloutenkou. Je spojován rovněž se vznikem Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.

Denní doporučované denní dávky mědi jsou:

• 0,3 mg pro kojence do 6 měsíců,
• 0,5 mg pro kojence ve věku 6 měsíců a starší,
• 0,8 mg pro děti ve věku 1 až 3 roky,
• 1 mg pro děti od 4 do 6 let,
• 1,2 mg pro děti ve věku 7 až 10 let,
• 1,3 mg pro dospívající ve věku 11 až 14 let,
• 1,5 mg pro teenagery ve věku 15 až 17 let a 1,1 mg/den pro teenagery ve věku 15 až 17 let,
• 1,9 mg pro muže od 18 let,
• 1,5 mg pro ženy od 18 let,
• 1,7 mg pro těhotné nebo kojící ženy.

Pocity únavy se nevyhýbají ani diabetikům: Pro dodání energie se zkuste zaměřit na změnu jídelníčku

Únava je přirozený a fyziologický jev. Běžně se objevuje po fyzické, intelektuální či duševní aktivitě, jejíž intenzita následně donutí tělo k ...

Strava, která dodá vašemu tělu měď

Zdrojem mědi v potravě je obecně maso z orgánů, mořské plody, ořechy a semena. Nachází se také v obilovinách vyrobených z pšeničných otrub, luštěninách a celozrnných výrobcích. Pro její doplnění do organismu je vhodné jíst telecí nebo jehněčí játra, spirulinu, neslazené kakao, kešu ořechy, slunečnicová semínka, para nebo lískové ořechy, hořkou čokoládu s nejméně 70% zastoupením kakaa, sezamová semínka, ústřice, sušená rajčata, pivní kvasnice, krevety a také luštěniny (bílé a červené fazole, čočka, cizrna).

Zdroje: Sciencedirect.com, Ncbi.nlm.nih.gov, News-medical.net

1373