Dieta při onemocnění ledvin u diabetiků

Diabetická nefropatie

Nejvýznamnější chorobou ledvin u diabetiků je diabetická nefropatie, tj. poškození ledvinných klubíček (glomerulů) dlouhodobě vysokou hladinou cukru v krvi. Svoji roli zde hraje i dědičnost.
Jestliže k vývoji diabetické nefropatie dojde, nelze ji úplně vyléčit, ale vhodnými opatřeními můžeme zpomalit její průběh.

Mezi tato opatření patří:

• pečlivé dodržování množství sacharidů v jednotlivých jídlech,
• správné časové intervaly mezi jídly,
• vyhnutí se jednoduchým sacharidům
• úprava léčebného režimu po dohodě s vaším ošetřujícím lékařem.

To by mělo vést uspokojivým hladinám krevního cukru, a tím ke zpomalení vývoje choroby.

Jak sestavit vhodnou dietu?

Při sestavení vhodné diety je vždy základním hlediskem stupeň poškození ledvinných funkcí. Proto se liší dietní opatření pro pacienty s ledvinnou nedostatečností a pacienty transplantované, kde jsou ledviny v určité míře funkční, a pro pacienty s ledvinným selháním, kteří jsou léčeni dialýzou. (V takových případech záleží také na zvolené metodě a frekvenci dialýzy.) Dále bereme ohled na základní příčinu ledvinného selhání a komplikující choroby, v našem případě na cukrovku. Jídelní plán nelze stanovit obecně, musí být individuální.
V počátečním stadiu poruchy nejsou ledviny schopny udržet potřebné množství tekutin a solí. To vede k vysoušení organismu a ke snížení obsahu důležitých minerálních látek v krvi. Moč není dostatečně koncentrovaná a její množství dosahuje až několik litrů denně. Tehdy je třeba příjem tekutin a solí zvýšit natolik, aby byly tyto ztráty nahrazeny. Při dalším poklesu funkce ledvin se množství moči i vyloučených solí a odpadních látek sníží. Ledviny nestačí udržovat stálost vnitřního prostředí. Nemocný je v této fázi ohrožen na životě otravou z nahromaděných látek vznikajících v těle. Jedovaté látky nemohou být vyloučeny močí. Dále se v těle hromadí také voda, dochází k otokům a zhoršuje se hospodaření s minerály. Právě proto jsou nutná dietní opatření, která upravují přísun těchto látek do těla a optimalizují jeho schopnost s těmito látkami hospodařit. Narušena je schopnost ledvin tvořit látky hormonální povahy; je snížená tvorba erytropoetinu, který ovlivňuje tvorbu červených krvinek a reninu, což narušuje hospodaření s vodou a solemi, jak bylo již zmíněno.
Jídelní plán sestavujeme tak, aby vzestup odpadních látek v těle byl co nejpomalejší.
Dietní opatření stanovuje ošetřující lékař podle výsledků laboratorních vyšetření a klinického stavu pacienta.

Sledujeme a upravujeme:

1. Příjem tekutin, aby bylo jejich množství v těle (hydratace) přiměřené

Jestliže se výrazným způsobem sníží tvorba moči, je nezbytné přiměřeně snížit i příjem tekutin. Je třeba počítat nejen tekutiny, které nemocný vypije, ale i vodu skrytou v potravě, např. vodu v ovoci a zelenině, mléko použité pro přípravu pudinku. Slaná i sladká jídla vyvolávají pocit žízně, z tohoto důvodu se snažíme méně solit a sladit umělými sladidly. Proto je také vhodné se vyvarovat pití minerálek i sladkých nápojů. Pocit žízně nejsnáze potlačí nápoje nakyslé chuti, např. voda nebo čaj s citronem.

2. Příjem sodíku

Při velkých ztrátách sodíku močí musíme sodík doplnit. Je přítomný hlavně v kuchyňské soli. Snížení jeho příjmu je nezbytné při vysokém tlaku, který ledviny dále poškozuje. Maximální omezení solení a slaných výrobků je nutné také při zadržování tekutin v těle, které se projeví rychlým hmotnostním přírůstkem a vznikem otoků.

3. Příjem draslíku

Jedním z minerálů, jehož hladinu v krvi při onemocnění ledvin musíme hlídat hlavně při významném poklesu tvorby moči, je draslík. Vysoké či naopak nízké množství draslíku v krvi nepříznivě ovlivňuje činnost srdce. Zvláště nebezpečné je hromadění draslíku, které se projevuje svalovou slabostí, nepravidelnou srdeční činností nebo i srdeční zástavou.
Při vysoké hladině draslíku vynecháme potraviny bohaté na draslík, například luštěniny, ořechy mandle, arašídy, mák, kapustu, kakao, brambory syrové, telecí maso, švestky, meruňky, banány, angrešt. Množství draslíku v potravinách snížíme vařením, pokud slijeme vodu, ve které se vařily, např. ve 100 g syrových brambor je 568 mg draslíku, ale ve 100 g vařených brambor je jen 325 mg.
Náhradní sůl s chloridem draselným (KCl) nesmí být používána. Je vhodné preferovat potraviny chudé na draslík, jako jsou například sýry, zelené fazolky, vařený květák, tvaroh, borůvky.

4. Příjem bílkovin

Při snížené funkci ledvin a s ní souvisejícím zpomalení vylučování dusíkatých látek z těla (vznikají při metabolismu bílkovin). Bílkoviny mírně omezujeme již v počátečním stadiu ledvinného selhání. Pokud se ledvinné funkce dále zhorší, zredukujeme denní příjem bílkovin na 40–60 g denně výjimečně méně. Je třeba zařazovat co nejkvalitnější bílkoviny, které obsahují velké množství pro tělo nenahraditelných (esenciálních) aminokyselin. Přednost mají bílkoviny obsažené v libovém mase, vejcích, mléce a mléčných výrobcích (70 % živočišných a 30% rostlinných bílkovin). Aby bylo možné vytvořit přijatelný jídelníček, je většinou nutné užívat nízkobílkovinné pekárenské výrobky. Sestavení diety pro pacienty s diabetem a nedostatečností ledvin je velmi obtížné. U těchto nemocných je limitován přísun sacharidů, tuků i bílkovin. Všem těmto požadavkům není snadné vyhovět. Proto se u diabetiků nízkobílkovinná dieta používá jen krátce a dává se přednost náhradě funkce ledvin dialýza, transplantace ledvin). Přísně nízkobílkovinnou dietu (20 g–30 g) lze individuálně použít u kompenzovaného diabetika 2. typu. U obézních diabetiků 2. typu lze při zvýšené kontrole použít krátkodobě nízkobílkovinnou dietu s nižší energetickou hodnotou.
Pokud jsou velké ztráty bílkovin močí spojené s otoky, je třeba jejich denní příjem navýšit o množství ztracené za den močí.
Obsah bílkovin a minerálů lze vyhledat ve speciálních tabulkách, které pacientům poskytne jejich ošetřující lékař či dietní sestra.

5. Přiměřenou energetickou hodnotu

Strava musí obsahovat dostatek energie, aby nedocházelo k spotřebování vlastní svalové hmoty. Využití svalů, jako zdroje energie, by mimo jiné mělo za následek další hromadění jedovatých látek v krvi, které pocházejí právě z bílkovin tělu vlastních. Zdrojem energie musí být sacharidy a tuky. Nadměrná konzumace tuků může být škodlivá pro jejich nepříznivý vliv na ledvinnou tkáň a urychlení arteriosklerosy. Proto zvyšujeme povolené množství sacharidů a současně upravujeme léčbu cukrovky.

6. Hladinu fosforu a vápníku

Hladina fosforu v krvi bývá obvykle zvýšena, a to má nepříznivý vliv na stavbu kostí. Při nižším obsahu bílkovin v dietě je přijímáno i menší množství fosforu. Hladinu kalcia ošetřující lékař pravidelně sleduje a v případě nutnosti podává preparáty, které obsahují vápník, případně vitamín D. Porušená funkce ledvin vede k nerovnováze v hospodaření fosforem a vápníkem, což se projeví odvápněním kostí a naopak ukládáním vápníku do některých měkkých struktur.

7. Příjem vitamínů

Podáváme vitamíny C (50 mg–100 mg), pyridoxin (50 mg), kyselinu listovou (10 mg). Vitamíny A a E nepodáváme, jejich hladiny mohou být zvýšené.

Dodržování dietních omezení hlavně v pokročilém stadiu selhání ledvin a při současné přítomnosti diabetu klade velké nároky na sebekázeň a pevnou vůli postiženého. Rodina a přátele nemocného mohou v nelehké situaci pomoci, když pochopí stejně jako pacient, proč jsou tato omezení nezbytná.

MUDr. et Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

3964

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný