Diatábory jsou bezva: Připraví dětem pestrý program, naučí zvládat vlastní cukrovku i přinesou nová přátelství

Odpočinek a zábava pro děti

To je jejich hlavním posláním. Základem je snaha připravit pro děti pestrý program her, výletů, sportů, soutěží a hlavně legrace. Táborovou atmosféru, zážitky a nadšení by děti bez táborů nikdy nepoznaly. Pro některé to může být jediné pořádné oživení prázdnin. Na diatáboře může být více pohody a radosti než na táborech pro zdravé děti. To nám sdělují děti s diabetem opakovaně.

Čerstvý vzduch

Pro děti z měst je to příležitost dostat se přímo do lesa, k vodě nebo do hor. A pobyt na čerstvém vzduchu je přínosný i z hlediska jiných zdravotních benefitů.

Výuka diabetologie

Ta bývá různou formou do programu zařazena vždy. Nenásilně v přiměřeném množství. Tak, aby děti moc „netrpěly“. Zástupci firem tradičně tábor navštěvují a seznamují děti s novinkami. Děti si tak mohou osahat zcela nové glukometry, inzulínové pumpy, kontinuální monitory. Vůbec vše, co je nového po technické stránce. Děti si vzájemně přitom rády navzájem vyměňují řadu svých zkušeností. Nejsou výjimkou zcela zasvěcené názory.

Čaj z listů jahodníku prospívá srdci a imunitnímu systému, domácí likér přispěje k regeneraci organismu

Jahody jsou pověstné tím, že obsahují spoustu polyfenolů, jako jsou antokyany. Jsou to organické sloučeniny, u kterých bylo v rámci řady ...

Vyzkoušení novinek na sobě

A to bezpečně, za dohledu diabetologického týmu. Pamatuji si dobře, jak pozvolna mezi dětmi stoupal den ze dne zájem o sefmonitoring glykémie. Na vlastní oči hned viděly, jaký je rozdíl ve zvládnutí nemoci a kompenzaci, pokud si glykémii pravidelně měří nebo neměří. Okamžitě na táborech ubylo hypoglykémií, hlavně těch závažných s poruchou vědomí a křečemi. Pamatuji také, že i prosazování zvýšení počtu denních injekcí bylo na táboře snazší než v ordinaci. Právě proto, že děti mezi sebou mohly přímo srovnávat různé způsoby léčby inzulínem. Řada dětí si mohla vyzkoušet léčbu inzulínovou pumpou poprvé právě na diatáboře. To vítají nejen děti, ale i jejich rodiče. Pak se doma v klidu po dohodě se svým diabetologem mohou rozhodnout, zda budou nebo nebudou mít o léčbu pumpou zájem. A to již na základě osobních zkušeností z tábora. V posledních letech přibylo na táborech klidu díky moderním „chytrým“ inzulínovým pumpám, které zvyšují nebo snižují dávky inzulínu dle aktuální glykémie (CGM, continuous blood glucose monitoring). Na obrázku je amatérská fotografie kontinuálně současně během noci sledovaných 16 dětí na monitorech notebooků.

Poznání vlivu zátěže na vlastní cukrovku a zvládání této zátěže

Za odborného vedení se děti dostávají do různých zátěžových situací, např. lyžování a jiné sporty, pěší výlety, noční hry. Vidí na sobě, jaký to má vliv na jejich cukrovku. Učí se, jak tyto situace bezpečně zvládat a jak si aktivity bezpečně užít. Mají příležitost srovnávat změny u sebe a u ostatních. To dává možnost dalšího praktického poznání. Z některých zkušených dětí se dokonce stávají opravdu dobří rádci ostatním dětem.  A učením těch ostatních se toho naučí ještě víc.

Učení sportu a hrám

Pod vedením lyžařských instruktorů si přijdou na své úplní začátečníci i již zkušení lyžaři. V létě se děti mohou přiučit vodním sportům i míčovým hrám. Na děti s cukrovkou je možno klást stejné nároky, jako na děti zdravé. Některé děti, i když mají diabetes, tak zdravé vrstevníky ve sportu předčí. Dnes už to není vůbec problém.

Dítě se dostane mimo rodinu

Dostane se do kolektivu vrstevníků, a to bez stálé kontroly rodičů (i když dnes mohou rodiče na dálku sledovat křivky glykémie v reálném čase svého dítěte). Právě ve školním věku je toto postupné uvolňování z rodiny zcela fyziologické. Jde o nezbytný předpoklad dalšího normálního psychického a sociálního vývoje dítěte. Jedině v kolektivu vrstevníků se mohou formovat některé vlastnosti, které jsou tolik potřebné v dalším životě. Je to např. ochota pomoci druhému, smysl pro práci v týmu a soutěživost. Dítě s cukrovkou ve školním věku se prakticky nemůže účastnit různých delších pobytů se školou i mimo školu s ostatními dětmi. Proto hrají v tomto směru diatábory nezastupitelnou roli. Pro řadu dětí je právě diatábor takovou první zkouškou bez rodičů, a to navíc s cukrovkou! Na tyto děti se soustřeďujeme na táboře nejvíce. Je nám velkým oceněním, když dítě příště jede znovu.

Psychický význam tábora pro dítě je obrovský

Tábor může pomoci dítěti získat znovu zdravé sebevědomí, které bohužel bývá někdy cukrovkou narušeno. Může srovnávat své problémy, jejich přijímání a řešení s ostatními dětmi. Na táboře se najdou skutečně naslouchající uši a chápající bytosti. Příkladem jsou nekonečné hovory mezi dětmi navzájem o různých situacích, které jim cukrovka připravila. Hovor a debaty se někdy přetahují u těch starších i přes noční hodiny. Tábor je ideálním prostředím pro ventilaci všech starostí. A to těm, kteří to sami zažívají. Stačí někdy jen aktivně naslouchat. Pocit, že nejsou s tou nemocí samy, je důležitý. Poznání a vidění „na vlastní oči“, čeho všeho ostatní děti i s cukrovkou dosáhly a co všechno umí, je také důležité. Tábor tu příležitost dává.

Mezi zánětem a cholesterolem existuje souvislost

Cholesterol je tuková látka, kterou vytváří naše tělo. Určité množství cholesterolu je potřeba – tělo ho používá k opravě buněk, produkci hormonů ...

Nová přátelství

Ta obohacují život dětí a často přetrvají i roční pauzy mezi tábory. To potvrzuje „rozjezd“ každého tábora hned od prvních minut a také různá setkání účastníků tábora v mezidobí.

Odpočinek i pro rodiče

Rodiče si mají možnost díky táboru oddychnout na chvíli od celoroční ” nonstop ” starosti o cukrovku dítěte.

Zkušenosti i pro odborníky

Profesionálům, diabetologickému týmu, přináší tábor možnost poznání, které je možno uplatnit v další péči o ostatní děti. Teprve společný život s různými dětmi s cukrovkou dává možnost získat zkušenosti, které se nedají nabýt v ordinaci, ani vyčíst z nejlepších učebnic diabetologie, a dokonce nejsou ani “na internetu”. Nenahraditelné jsou diabetologické sestry, které mimo své odborné zkušenosti vnášejí do tábora “mateřský princip”, nutný zejména pro nejmenší účastníky. No, tento princip nakonec ocení na táboře všichni. Jako vedoucí se osvědčili také někteří z našich “vzorných a úspěšných” bývalých pacientů. Ti nejen že znají na vlastní kůži problém cukrovky, ale jsou dětem vzorem, kam až to lze s cukrovkou “dotáhnout”.

Na závěr je třeba poděkovat všem, kteří pomáhají diatábory pořádat. Jednou v budoucnu význam diatáborů pomine. To bude tehdy, až bude možno cukrovce předcházet nebo ji bude možno úplně dokonale léčit či vyléčit. Diatábory budou historií. Zůstanou jen ve vzpomínkách pamětníků a ve starých kronikách. Do té doby dětem s cukrovkou je možno pobyt na táboře doporučit.  Klidně to zkuste. Poraďte se o tom ve své diabetologické ordinaci.  Přeji vám mnoho krásných táborových zážitků.

Zdroj: časopis DIAstyl,

autorizovaný článek od MUDr. Jaroslava Škvora, CSc.

834