Diabetik zakládá rodinu

Pokud se člověk s diabetem rozhoduje založit rodinu, často se mu honí hlavou protichůdné představy. Touží po tom být rodičem, chce svůj partnerský vztah naplnit rodičovstvím. Ví, že je těžké zvládat nároky diabetu, ovšem možná ještě těžší to bude, až neponese zodpovědnost jen sám za sebe, ale ještě za své dítě. Dítě se stane jeho prioritou, nedokáže se tolik soustředit na svůj denní režim, bude mít méně času pro sebe. Nevyspí se, jak potřebuje, tím se mu rozkolísá glykemie. Většina diabetiků, kteří svou nemoc dobře zvládají, se ale nemusí „vpádu“ dítěte do svého života obávat. Pro zralé dospělé nebývá příchod dítěte na svět zátěží, ale novou radostí a životní motivací a jejich péče o sebe a kompenzace diabetu se dokonce může zlepšit.

ROZHODOVÁNÍ O RODIČOVSTVÍ

Problémem při rozhodování o rodičovství ale bývá u diabetika genetická složka onemocnění; to mnozí diabetici řeší. Diabetik, jeho partner i obě rodiny často stojí před dilematem, jestli své dítě riziku onemocnění vystavit. Nejvýhodnější je, pokud se potenciální rodiče na řešení této situace shodnou a společně přijmou jednotné rozhodnutí. Většina párů ve zralém věku dospěje k tomu, že pokud je diabetikem pouze jeden z nich, není riziko genetického přenosu tak velké. Navíc, i kdyby dítě diabetem onemocnělo, víme přece, že se s touto nemocí dá docela dobře žít, my to zvládáme, zvládne to případně s naší podporou i naše dítě.

NEJEDNOTNÝ NÁZOR PARTNERŮ

Horší situace nastává, jestliže jeden z páru dítě chce a genetické zátěže se příliš neobává a druhý má názor opačný. To se ale děje i ve vztazích mezi zdravými lidmi. Pokud v této závažné otázce není pár ve shodě, může to vztah výrazně poznamenat buď v samotném období konfliktu, nebo i dlouho potom, kdy přicházejí výčitky, ať už vyřčené nebo skryté a prožívané jako frustrace. Proto je důležité o tomto dilematu ve vztahu mluvit, případně společně navštívit diabetologa a prodiskutovat tuto otázku s ním.

ŽENA S DIABETEM PLÁNUJE RODIČOVSTVÍ

Pokud je diabetikem v páru žena, je situace složitější, neboť u diabetiček je nutné těhotenství plánovat. V první řadě se řeší kompenzace diabetu, ale velký význam má i psychická pohoda budoucí matky. Pokud žena dosud zvládala dobře běžnou psychickou zátěž i svou nemoc, je dobrý předpoklad pro to, aby zvládla i budoucí těhotenství a mateřství. Pokud žena psychicky vyrovnaná není, nebo se jí kvůli psychickým problémům nedaří zkompenzovat diabetes, je právě období plánování těhotenství vhodnou dobou pro řešení problémů např. formou psychoterapie, ať už individuální nebo párovou. V některých případech přichází v úvahu i terapie rodinná (s původní rodinou ženy), pokud je potřeba řešit problematiku vycházející z této její primární rodiny.

KONZULTACE S PSYCHOTERAPEUTEM

Setkáváme se i se situacemi, kdy se páru nedaří dítě počít nebo donosit. Stejně jako u párů bez diabetu je možné, že roli hraje i „psychická složka“ problematiky, skryté„bloky v rodičovství“, o kterých jednotlivci přemýšlí a nemluví, nebo o nich ani neví. Proto je v těchto situacích výhodné, kromě tělesného vyšetření muže i ženy, řešit problematiku i s psychoterapeutem. Jestliže se žena v minulosti léčila pro psychické potíže nebo se v době plánování těhotenství léčí, měl by o tom její psychiatr nebo psychoterapeut vědět. Období těhotenství a časného mateřství může být pro psychiku ženy velmi náročné, a to jak z důvodů hormonálních, tak kvůli životním změnám, které mateřství reálně přináší. Je tedy vhodné, aby do těhotenství žena vstupovala i psychicky dobře kompenzovaná, případně aby bylo předem možné upravit užívání psychofarmak v případě, že takové léky žena potřebovala nebo potřebuje. U většiny žen ale probíhá období těhotenství a mateřství bez potíží a radostně, není tedy důvod se ho příliš obávat.

DIABETES, GENETIKA A POCITY VINY

Diabetici vědí, že na to, zda se nemoc u jedince projeví, mají vliv genetické faktory. Vlivů, které způsobí, jestli, kdy a jakým způsobem se u člověka diabetes projeví, je ale daleko více. Mezi ty nejvýznamnější patří především životní styl, stres, rodinné a výchovné poměry atd. Tyto ostatní vlivy můžeme my dospělí výrazně ovlivnit (jinak je tomu u dětí, neboť jejich ovlivňování většinou řídí rodiče). Avšak genetika je zrádná v tom, že ji neovlivníme. Pokud se člověk narodí do rodiny, kde se diabetes vyskytuje, je dobré, aby o riziku věděl, přijal tuto možnost a přizpůsobil svůj životní styl tak, aby rozvoji nemoci pokud možno předešel. Žít „zdravě“ je samozřejmě vhodné pro všechny lidi, ale obzvlášť pro ty, kteří chtějí diabetu předejít. Pokud v diabetikově rodině onemocní další její člen, první nemocný se někdy cítí vinen, že do rodiny onemocnění vnesl, případně že ho dál šířil, především pokud je dalším nemocným dítě nebo vnouče diabetika. Prarodiče často bojují již dopředu se strachem, aby neonemocněla jejich vnoučata (zvláště pokud sami mají diabetes 1. typu).

ZÁPAS S POCITEM VINY

S pocity viny se těžko zápasí a je pouze možné takového člověka podpořit a ujistit, že podobné pocity trápí mnoho stejně nemocných. Je třeba, aby tuto situaci přijal, stejně jako kdysi přijal svou nemoc. Co může pro dalšího nemocného v rodině udělat, je pomoci mu vyrovnat se s onemocněním, pokud je sám srovnaný s tím svým. Navíc může příbuzným pomoci tím, že je bude upozorňovat, jak se dá rozvoji onemocnění předejít nebo jak ho alespoň oddálit. Záleží na nich, jak tyto informace využijí.

RODIČE DIABETIKŮ

Jiné je to samozřejmě u rodičů diabetiků, kteří vychovávají své malé děti. Ti by jim měli pečlivě vštěpovat pravidelný denní rytmus, jídelní návyky a zásady boje proti stresu. To je ovšem úkolem všech rodičů, tedy i těch zdravých. Rodiče diabetici mají možná v tomto výhodu, že si kvůli své nemoci důležitost životního stylu více uvědomují.

Psychický stav žen, které např. delší dobu nemohly otěhotnět nebo jim v tom bránily jiné okolnosti (jako např. horší kompenzace diabetu), se otěhotněním naopak vyrovnává a zlepšuje. Stejně tak kompenzace diabetu bývá v tomto období výrazně lepší, protože je žena mateřstvím motivována k větší péči o sebe.

MUDr. Jana Komorousová, Ph.D.

952

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný