Diabetik bez stresu: Nedejte pochmurnému lednu šanci
Už s podzimními sychravými dny se do našeho nitra vkrádá tísnivý pocit, který předpovídá konec krásných a teplých dnů, jež nahradí brzká tma, zima a vlezlé počasí. Tyto pocity eskalují právě v lednu, kdy jsme po svátcích o nějakou korunu lehčí, bilancujeme předchozí rok a máme obavy z roku nadcházejícího. Není tak divu, že se mohou dostavit pocity stresu – nebo dokonce deprese. Jak proti nim bojovat? Co způsobují? A na co by si měli dát pozor především diabetici?
Stres je reakce našeho těla na nový nebo obtížný podmět. Nemusí se jednat vždy o něco vyloženě špatného, ale i tak nás může ovlivnit nejenom fyzicky, ale i emocionálně nebo psychicky. U diabetiků je toto téma zvlášť ožehavé, protože ačkoliv je toto onemocnění samo o sobě dost stresující, musíme se k tomu všemu vyrovnat i s normálními životními výkyvy a pády.
Jak definujeme stres?
Stres úzce souvisí s událostmi, které v nás probouzejí pocity úzkosti, strachu, napětí a bezmoci. Pro tělo je to sice zátěž, ale už od dob lovců mamutů se s ním náš organismus umí vypořádat pomocí reakce „bojuj, nebo uteč“. Stres dělíme na:
- krátkodobý – mobilizuje energii potřebnou k záchraně života, zlepší se vám vnímání, zrak, ale třeba i čich (naopak se potlačují jiné lidské potřeby, jako je hlad),
- dlouhodobý – ten podrývá zničujícím způsobem naše fyzické i duševní zdraví a má vliv i na rodinné či pracovní vztahy.
Fakt: Dlouhodobý neléčený stres vede k depresím a k záchvatům paniky, o kterých si můžete více přečíst právě zde.
Příčiny vzniku
Krátký a občasný stres není nijak škodlivý, naopak patří k běžnému životu každého člověka. Dlouhodobý stres je oproti tomu jednou z hlavních příčin civilizačních onemocnění, způsobuje úzkosti, deprese, zažívací potíže, obezitu, srdeční onemocnění nebo rakovinu. Dalšími příčinami jsou:
- přepracování a vyčerpání organismu,
- extrémní diety,
- přejídání a přemíra alkoholu,
- tlak na výkon a perfekcionalismus,
- nedostatek spánku,
- konflikty v práci nebo v rodině,
- nadbytek elektroniky v našem okolí,
- nadměrný hluk.
K dlouhodobému stresu přispívá i smrt blízkého člověka, onemocnění, úraz, rozvod, ztráta zaměstnání, finanční problémy, ale i již zmíněné nepříznivé počasí, které nás v ledasčem může limitovat. U mladých lidí může být stresující i tlak na výkon, ale i společnost, která posuzuje člověka jen podle ideálu krásy, dokonalosti, moci a peněz.
Jak na stres tělo reaguje?
Každý na stres samozřejmě reaguje jinak. Někteří jsou od přírody více odolní, jiní jsou naopak více senzitivní a stresové situace prožívají mnohem hlouběji a dlouhodoběji. Ve všech případech se však stres projevuje ve fyzické i psychické formě:
- bušení srdce,
- bolest hlavy,
- únava,
- zažívací potíže,
- napětí celého těla,
- podrážděnost a neklid.
U některých lidí se může přidat i touha po samotě, výkyvy nálad a lidé mající sklon k závislostem mohou snáz propadnout nadměrnému pití alkoholu nebo kouření cigaret.
LADA aneb Když se cukrovka objeví v pozdním věku
LADA není jen krásné české jméno, ale v oblasti diabetologie tak nazýváme hybridní formu diabetu, která s sebou nese rysy obou typů. Někdy taky ...
Stres z pohledu fyzioterapie
Dlouhodobý a neléčený stres se na člověku umí nepěkně podepsat. Můžete to poznat například i skrz držení těla, které se se stresem dostává do tzv. obranného držení. Projevuje se to tak, že hlava a ramena jsou ohnutá a směřují dopředu. Dlouhodobé emoční vypětí se projeví i ztuhnutím šíjových svalů, krku, blokádou horních žeber, hučením v uších, závratěmi apod. Tyto příznaky jsou také typické pro kancelářské povolání.
Fakt: U žen způsobuje emoční rozladění stažení svalů pánevního dna, což může vést k obtížím s menstruací, s otěhotněním, ale i s inkontinencí.
Jak stres ovlivňuje diabetes?
Úplně na začátek je důležité říct, že stres uvolňuje stresové hormony kortizol a adrenalin. Ty vám sice dodají energii pro již zmíněnou reakci „boj, nebo útěk“, ale pro diabetiky znesnadňují správné fungování inzulínu. Buňky jsou totiž v takovou chvíli uzavřeny, proto se do nich nemůže dostat uvolněná energie, a tím stoupá hladina cukru v krvi. S nemizejícím stresem se diabetik vystavuje riziku komplikací, což může mít negativní dopad jak na samotnou léčbu, tak na emocionální zdraví.
Fakt: Stres máme tendenci zajídat nezdravým, kalorickým jídlem, které tak úplně nezapadá do diabetického jídelníčku. Tím se však ocitnete v bludném kruhu, protože se vám zvýší hladina cukru v krvi a zároveň úroveň stresu z toho, že máte opět hyperglykémii.
Stres je dvousečná zbraň. Má vliv na cukrovku, ale i samotné onemocnění diabetu může být jeho spouštěčem. Stává se to nenápadně a náhle v momentě, kdy vás úplně ochromí starost o dodržování všech pravidel diabetu. Především perfekcionisté, kteří chtějí mít vše dokonalé, včetně hladiny cukru v krvi, mohou mít pocit, že při léčbě diabetu selhali (o tom, co vše může způsobit hyperglykémii, se dočtete zde).
Jak proti tomu bojovat?
Naučit se pracovat s emocemi je pro každého člověka velmi důležité – pro diabetiky zvlášť! V prvé řadě je zapotřebí najít rovnováhu ve svém životě a nevyvíjet příliš velký tlak na to, abyste byli dokonalí. Se stresem vám může pomoci:
- dostatek kvalitního spánku,
- jakékoliv cvičení, které vás bude bavit,
- řízená každodenní meditace,
- snížení příjmu kofeinu,
- včasné rozpoznání příčiny stresu,
- naučit se říkat NE,
- naučit se delegovat svou práci na jiné,
- být k sobě laskaví,
- vypít si bylinkový čaj,
- zajít si na masáž,
- poslechnout si oblíbenou hudbu nebo si přečíst knihu,
- kreativita a tvoření,
- vydat se do přírody,
- nezapomínat na přátele a rodinu.
V některých případech (např. v případě domácího násilí) se budete cítit lépe s odborníkem. Terapeut vám může pomoci zvládnout určité mechanismy, kterými odstraníte stres, navrhne vám nejlepší řešení, ale dodá vám i sebevědomí k tomu, abyste udělali těžké kroky v životě.
Tip: V případě diabetiků je někdy těžké pochopit stres, který zažívají. Nebuďte na to sami a přidejte se do podpůrných skupin, kterých je na internetu opravdu hodně.
Zdroje: diabetes.org.uk, healthline.com, freestyle.abbott, kinisi.cz
1704