Diabetická nefropatie: Jakou roli hraje etnikum či pohlaví při rozvoji nemoci?

Diabetická nefropatie: Jakou roli hraje etnikum či pohlaví při rozvoji nemoci?
Zdroj: Shutterstock

Lidí s cukrovkou rok od roku na celém světě přibývá. Aktuálně je diabetiků přes 500 milionů. V Česku je to kolem jednoho milionu lidí, z nichž větší část tvoří ti, kteří se léčí s diabetem II. typu. Jak je obecně známo, s nemocí se pojí i možný výskyt komplikací. Dnes zacílíme na diabetickou nefropatii. Co nám říkají některé studie o roli etnika či pohlaví?

Pokud již ledviny diabetika nezvládají svou funkci a selhávají, nastupuje dialýza. Ta je ne nadarmo nazývána “umělou ledvinou”. Pacient většinou dochází na dialýzu dvakrát až třikrát do týdne na pár hodin.

Diabetická nefropatie je laicky řečeno onemocnění, které postihuje ledviny některých diabetiků a může vést až k jejich selhávání. Nejčastěji jsou to ti, kteří se s cukrovkou léčí již delší časový horizont (minimálně 10 až 20 let). Velice nezvyklý je vývoj nefropatie v první dekádě života s diabetem. Diagnostikovat ji mohou lékaři u diabetiků I. i II. typu.

Trocha novodobé terminologie a příčiny vzniku nemoci

V současných odborných kruzích se název diabetická nefropatie již zřídka kdy používá. Lékaři definovali nový a vhodnější termín, a to “diabetické onemocnění ledvin (angl. zkratka DKD – Diabetic Kidney Disease). Dle odhadů odborníků celosvětově postihuje DKD 20 až 40 % všech diabetiků. Příčiny vzniku DKD jsou velmi rozmanité. Svou roli hraje nejen dědičnost, ale také věk pacienta, etnické faktory nebo například pohlaví.

Dobrá kompenzace diabetu je zásadní v rámci prevence vzniku pokročilé diabetické nefropatie.

Fáze diabetického onemocnění ledvin

Primárně je potřeba si říct, že DKD (Diabetic Kidney Disease) se dělí dle závažnosti do pěti stádií. Používají se především u diabetiků I. typu. U těch, kteří se léčí s II. typem cukrovky, jsou projevy diabetické nefropatie hůře rozpoznatelné a nedá se tedy definitivně říct, v jaké fázi se nemoc nachází.

  • 1. stadium: je nezřídka kdy detekovatelné u lidí s diabetem I. typu po prvním záchytu nemoci. Zahájení inzulinové terapie totiž vede k zvýšenému vylučování bílkovin močí (tzv. albuminurie). Současně také dochází k zvětšení ledvin, tedy k hypertrofii a zvýšené glomerulární filtraci.
  • 2. stadium: rozvine se v průměru dva až čtyři roky po záchytu diabetu. Pacient nejeví žádné známky diabetické nefropatie, ovšem po histologickém vyšetření jsou již známy změny na ledvinách.
  • 3. stadium: dochází k němu v průměru po šesti až patnácti letech života s cukrovkou na inzulínové terapii. Detekovatelná je tzv. mikroalbuminurie (menší ztráty bílkoviny zvané albumin močí). S tím bývá u některých lidí vysledován i vzestup tlaku krve.
  • 4. stadium: dochází již k značnému vylučování bílkoviny močí. Mnohým diabetikům je též diagnostikována hypertenze. Postupně dochází k renální nedostatečnosti.
  • 5. stadium: typické je poslední stadium pro selhávání ledvin, které již vyžaduje dialýzu. Dle odborníků se může vyvinout již sedm let po detekci proteinurie (přítomnost bílkoviny v moči).

Diabetes a psychosomatika: Dávné teorie lékařů a vědců, které vedou nejen k zamyšlení, ale i k úsměvným reakcím

Snaha o porozumění psychosomatickým příčinám diabetu v minulosti nezřídka kdy vyústila ve stigma a obviňování pacienta z toho, že je nemocný. ...

Diabetická nefropatie a její výskyt z hlediska etnika

Pakliže nahlédneme na diabetické onemocnění ledvin v rámci etnických skupin, zjistíme (dle odborných studií), že 3. stadium bývá nejrozšířenější u diabetiků bělochů ve srovnání s Afroameričany a Asiaty. Naopak velmi rozšířená jsou komplikovaná stadia 4 a 5 právě u Afroameričanů a Asiatů. Tato etnika také dle studie inklinují více k rozvoji proteinurie (bílkovina v moči). Vědci si toto vysvětlují tím, že etnické menšiny mohou být náchylnější k výskytu metabolického syndromu, tedy i vzniku diabetické nefropatie.

Riziko rozvoje diabetické nefropatie z hlediska pohlaví

Dle vědeckých zkoumání jsou zejména dámy rizikovější k pozdním komplikacím spojeným s diabetem, tj. k hypertenzi, hyperglykémiím, obezitě či dyslipidémii. Tyto faktory přispívají kromě jiného i rozvoji DKD (Diabetic Kidney Disease). Mnohé výzkumy sice tvrdí, že ženský hormon estrogen je tzv. renoprotektivní (chránící ledviny), ovšem pokud již onemocnění ledvin propukne, jeho „ochranný“ význam se výrazně snižuje. Příčiny toho vědci stále zkoumají. Nelze tedy v současnosti jednoznačně říct, zda jsou ženy či muži náchylnější přímo k rozvoji diabetického onemocnění ledvin.

Zdroj: Internimedicina.cz, Cskb.cz, Ncbi.nlm.nih.gov, Pubmed.ncbi.nlm.nih.gov

1641

Diskuze k článku