Obavy, soucit i pocit viny: rodinný život s diabetem není peříčko

V onemocnění diabetem hraje významnou roli genetika. Vrozené dispozice předurčují, zda se za dané situace diabetes rozvine, nebo ne. To, že se onemocnění objevilo u vás, hovoří o dědičných dispozicích ve vaší rodině. Vy jste navíc ti, kdo mohou rodině sdělit nejvíce ze života s nemocí, ale i jak jí předcházet. Udělejte to, informujte, ale zároveň neomezujte. Mnozí pacienti se totiž během svého života dostanou do stádia, kdy mají strach, aby neonemocněly jejich děti nebo vnoučata, cítí vinu za to, že přinesli nemoc do rodiny. Obavy jsou přirozené a pochopitelné, ale nenechte se jimi zahltit a paralyzovat. Ani vy jste si svou nemoc nevybrali. U svých dětí jí můžete částečně předcházet tím, že je budete učit, jak jíst, hýbat se a odpočívat.

Partneři mají obavy, ale nikdy nemohou zcela pochopit

Partnerské vztahy se s diabetem propojují na mnoha úrovních. S partnerem trávíte společně čas, řešíte každodenní starosti, plánujete společné rodičovství. Už jeho volba může být nemocí ovlivněna; mnozí pacienti referují o tom, jak přemýšleli o svých potenciálních partnerech, zda jsou zodpovědní a všímaví, zda jejich rodina akceptuje partnera s dědičnou nemocí, nebo jak odmítnutí v dospívání kvůli nemoci zanechává zranění na celý život.
Také partneři vnímají váš diabetes, i je ovlivňuje. Někteří jsou přirozenou a přiměřenou oporou, jiní nedávají zájem najevo, nebo jsou až příliš zodpovědní. Většina z nich se ale shodne na tom, že o vás mají starost, chtějí předcházet akutním komplikacím, soucítí s vámi. Nikdy ale neprožili např. hypoglykémii, takže i když chtějí, nemohou zcela pochopit, co diabetes obnáší.

Diabetes ovlivňuje i sexuální život

Nemoc může ovlivnit i sexuální život, a to většinou spíše negativně. Pacienti i partneři sdělují své strasti, když je potřeba se změřit, najíst, dopíjet cukry, během toho všeho často jednoho nebo druhého na sex přejde chuť. V pozdějším období nemoci často přicházejí sexuální dysfunkce, které negativně ovlivňují jak vztahy, tak sebehodnocení. I těm lze alespoň částečně předcházet dobrou kompenzací diabetu a péčí o partnerství, neboť většina z nich má významnou psychogenní složku.

Jak o vztahy pečovat?

Nejpodstatnější vliv na naše vztahy má naše povaha a povaha protějšku. Některé své povahové vlastnosti přijímáme, jiné se snažíme měnit. Měnit můžeme ale jen sami sebe. Nepokoušejme se tedy „předělávat“ své protějšky, rozhodněme se, jestli s nimi chce mít vztah a jakého druhu, a pak je přijměme takové, jací jsou, protože takové jsme si je vybrali. To ale nevylučuje vzájemnou komunikaci o svých potřebách a problémech, které ve vztahu řešíme. Sdělujme, co cítíme, co se nám líbí a co nám naopak ubližuje, aby ten druhý věděl a mohl se k tomu nějak postavit. Když nesdělíme své pocity a potřeby, ten druhý o nich nemůže vědět, nikdo neumíme číst myšlenky. Avšak i sdílení pocitů má být přiměřené. Pokud budeme partnera opakovaně zahlcovat stále stejnými požadavky bez toho, abychom se zamysleli, jestli je právě on může splnit, ke stabilizaci vztahu to nepovede.
Pokud o vás partneři pečují a vytvoří se mezi vámi pevný vztah, bývá to velmi příjemné, ale pro ně náročné. Nechte svoje partnery, aby se věnovali svým zálibám, nechte je někdy i odjet pryč, aby si od vaší nemoci odpočinuli. Pak vás budou moci zase plni sil podporovat.

MUDr. Jana Komorousová, Ph. D.
Psychiatrická ambulance Plzeň

937

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný