Diabetes a psychosomatika: Dávné teorie lékařů a vědců, které vedou nejen k zamyšlení, ale i k úsměvným reakcím

Snaha o porozumění psychosomatickým příčinám diabetu v minulosti nezřídka kdy vyústila ve stigma a obviňování pacienta z toho, že je nemocný. Dnes je situace odlišná – dobrý lékař neobviňuje a naopak je oporou.

O cukrovce prvního typu se ani dnes nedá stoprocentně říct, že spadá pod psychosomatická onemocnění. Jedno je ovšem jisté – její vznik nemusí jednoznačně podmínit pouze genetická dispozice, ale i stres, prodělaná virová nemoc, či působení okolních faktorů. Alespoň tak to hodnotí celá řada předních lékařů. K diabetu druhého typu pak zpravidla dochází kvůli nezdravému životnímu stylu a obezitě daného člověka. Jak se však na tuto problematiku dívají vědečtí pracovníci vzhledem k psychosomatice? Zapátrejme v historii.

Psychosomatika dnes a v dobách minulých

Úlohou psychosomatiky je primárně to, že zkoumá emocionální či chcete-li psychologický podklad fyzického onemocnění. V současné době jí bývá přisuzována velká váha, doslova by se dalo říct, že lidstvo zažívá „boom“ psychosomatiky. A vlastně je dobře, že lidé pátrají po tom, co mohlo jejich nemoc vyvolat. Nezřídka kdy totiž negativní vnitřní rozpoložení, deprese, úzkosti a další psychické újmy spustí fyzické obtíže. Když však zapátráme v minulosti, zjistíme, že psychosomatika byla častokrát zavrhována. A není divu, názory některých lékařů byly velmi osobité.

Diabetologická poradna: Tentokrát o gestačním diabetu, nefropatii nebo o nemoci COVID-19 a jejich souvislostech s rozvojem cukrovky

Gestační diabetes postihuje až sedmnáct procent těhotných žen. K dispozici je ovšem pro vaše dotazy na pana doktora i formulář v sekci Poradna ...

Vědecké názory, které možná překvapí

V minulém století se na veřejnost dostala různorodá odborná prohlášení, která souvisela s diabetem a psychosomatikou. Pojďme si tedy představit některé osobnosti a jejich názory na cukrovku. Byly vskutku velmi výrazné!

• Dr. Arthur Mirsky: lékař a psychoanalytik, který se zabýval psychosomatickými příčinami nemocí. Současně se také věnoval klinickým studiím diabetu a peptických vředů. Tento muž tvrdil následující: „Diabetes může být důsledkem relativního selhání ve snaze přizpůsobit se psychologicky i fyziologicky svému okolí.“ Též zastával tezi, že se může jednat o následek jakési „dětské neurózy“, která fyzicky slabého člověka skolí.
• Dr. Harold Wolff a Dr. Lawrence Hinkle: první býval uznávaným neurologem a ten druhý kardiologem. K diabetu a jeho psychosomatickým příčinám se vyjádřili takto: „Někteří lidé v období dospívání pociťují fyzický či psychický stres, který je způsoben zřejmě odpoutáním se od matky (tedy ztrátou náklonnosti a bezpečí). V této situaci pak zažívají jakousi metabolickou adaptaci na hladovění a pokračují v tom i nadále, leč mají jídla reálně dostatek.“ Oba odborníci se tedy domnívali, že když tento stav trvá delší dobu, může vést k rozvoji cukrovky.

Teorie o „křehkém diabetu“, nad kterými zůstává rozum stát

S postupem času, jak začaly odeznívat názory výše uvedené a jim podobné, rozpoutaly se ve vědeckém kruhu další debaty. Tentokrát na téma „křehký diabetes“, který měl být spojen s neschopností pacienta dodržovat léčebný režim. Například doktor Schiff řekl toto: „Někteří diabetici používají svou nemoc jako zbraň a mohou se nevědomky odchýlit ze zavedeného vzorce kontroly. Důvody jsou prosté – trestání sebe sama, trest pro ostatní nebo získání pozornosti a sympatií.“ A velmi drsný názor pak přidala i zastánkyně psychosomatiky Helen Flanders Dunbarová, která ve své knize Mind and Body uvedla, že diabetici používají svou nemoc jako alibi na svou nedostatečnost nebo rekvizitu na slabost, a že je těší, když se o ně druzí starají.

Cvičení pro diabetiky aneb Jak zůstat aktivní i v domácím prostředí

Zahálet nemusíte ani doma u televize. Reklamní přestávky využijte ve svůj prospěch a protáhněte své tělo! Nevíte, jak se cvičením doma začít? ...

Závěrem…

I přesto, že je již po celá desetiletí jasné (po odborné stránce), jaké jsou příčiny vzniku cukrovky I. a II. typu, nikdy se ze společnosti nevytratí ta neutuchající potřeba pochopit i psychosomatické aspekty nemoci. Mnozí lidé v Česku zabývající se psychosomatikou například tvrdí, že diabetes I. typu se nejčastěji rozvíjí u lidí plných smutku, kteří nežijí podle toho, jak by chtěli. Diabetes II. typu pak údajně vzniká z nedostatku pozornosti, láskyplnosti ze strany okolí a pocitu selhání, že si o toto nedokáže člověk narovinu říct. Ať už věříte či nevěříte domněnkám lékařů a vědců, nejpodstatnější je udržet si optimistickou mysl. Ta totiž dokáže zázraky a dodá mnoho sil na boj s nemocí. Neztrácejte naději!

Zdroj: mecfsskeptic.com, my.clevelandclinic.org, krizovatkyzdravi.cz

12665