Devětsil lékařský je mytologická květina bohů, fytoterapeuté nedočkavě čekají na její jarní sběr

Devětsil zaujme svým neobvyklým květem a silnými terapeutickými výhodami. Fytoterapeuté s ním mohou vysloveně kouzlit v případě zánětlivých onemocnění. Správné dávkování rostliny je důležité pro co nejlepší efekt a zároveň zachování bezpečnosti uživatele.

Květina bohů, která léčí mnohé neduhy

Devětsil lékařský (Petasites hybridus) najdete na vlhkých místech, u potoků, na loukách, v chladných a světlých lesích, příkopech. Vyskytuje se převážně v Evropě a západní Asii. Roste v nadmořské výšce do 1400 m, někdy tvoří rozsáhlé kolonie. V řecké mytologii je spojený s pověstmi o Árovi a Hermovi. Známí lékaři Dioscorides a Galén využívali jeho vysoký terapeutický potenciál, u Galéna najdete zmínku o tom, že je úspěšný v léčení vředů. Ve starém Řecku byl brán jako talisman proti uhranutí, mělo se za to, že má schopnost léčit krvavá zranění, podpořit vítězství armád. Jednalo se o rostlinu moci.

Ve starověku se těšil velmi dobré medicínské pověsti, byl využíván jako účinný lék proti moru.

Tato vytrvalá rostlina s nepravidelnými, horizontálními oddenky zaujme na jarní procházce všechny, kteří mají rádi byliny. Jsou totiž svým způsobem podobné druhům hub, akorát zevnitř bílé, zvenčí hnědé. Krátké okvětní stonky, které nesou velké poupě vejčitého tvaru složeného z malých květů, se objevují velmi brzy zjara, květy následně rozkvetou bíle až jemně růžově, jsou uspořádané do klasu s načervenalými šupinkami. Devětsil poznáte také podle typických velkých srdčitých listů nesených pevnými okapovitými řapíky, které jsou svěží, svrchu zelené, zespodu bělavé, a mohou dorůst do délky až jednoho metru.

Violka vonná je oblíbená nejen kvůli typické opojné vůni, byla zkoumána také jako podpůrný prostředek k léčbě diabetu

Violka vonná má typicky místo v lidové medicíně i mytologii. Parfemáři využívají již po staletí její příjemnou vůni a její květy jsou navíc ...

Typické použití v bylinné medicíně

Nad devětsilem visí přízrak pyrrolizidinových alkaloidů, nacházejí se především v kořenech, ale zlomkové zastoupení obsahují i listy. Tyto alkaloidy jsou taktéž obsažené v máku nebo kontryhelu. Řádně vzdělaný fytoterapeut zná správné použití této byliny tak, aby neuškodila. Konzumace syrové rostliny je nebezpečná, protože tyto chemické sloučeniny jsou toxické pro játra a plíce. Standardizované potravinové doplňky jsou těchto alkaloidů zbaveny a je bezpečné je používat. Kořen je velmi aromatický, štiplavý, hořko-sladký. Kromě alkaloidů obsahuje mnoho dalších účinných látek jako některé cukry (glukóza, sacharóza: 1,5 %), mnoho sacharidů včetně inulinu, dále pektin (2 %), třísloviny, petasin a další.

V nadzemních částech najdete třísloviny, pryskyřici, slizovité látky, flavonoid astragalin a vysoký podíl manganu.

Devětsil lékařský je silným fytoterapeutikem, které se používá jako adstringent (stahující prostředek), diuretikum, které napomáhá odvodnění organismu, tudíž zároveň působí jako čisticí agent, je spazmolytický, což znamená, že působí protikřečově. Je ceněný i jako rozpouštěč hlenu usazeného v dýchacím systému a podporuje dobré vykašlávání.

Kdy se terapeuticky využívá?

• U respiračních poruch (plicní katary, chrapot, vlhké astma, bronchitida a jiné).
• U kožních potíží jako těžce se hojící rány, vředy, kožní záněty, popáleniny, ale také při podvrtnutí nebo namožených svalech.
• U gynekologických poruch a při menstruačních bolestech.
• Indikuje se u dny a zánětu močových cest.
• Při bolestech hlavy a migrénách.
• Používá se infuze z květů, odvar z oddenku (nebo tinktura), prášek ze suchých listů, obklad z nakrájených čerstvých listů.
• U diabetiků může pomoci lepšímu odvodňováni organismu a snížit otoky. Dá se používat také pro léčbu zánětlivých stavů pokožky.

Medvědí česnek brzy rozvoní lesy i zahrady, nasbírejte si jej pro lepší management glykémie

Medvědí česnek je využíván jako součást lidové medicíny a dostal se také do zdravého jarního jídelníčku. Má výbornou koncentraci látek, které ...

Kdy sklízet a na co si dávat pozor?

Květy devětsilu se sklízí od března do května, sbírají se, pokud ještě nejsou rozkvetlé. Listy pak od dubna do léta, oddenek od září do zimy. U sušení je důležitá preciznost a trpělivost. Rostlina obsahuje velké množství vody obsažené v pletivech oddenku. Ten je nutný nakrájet na velmi tenké plátky. Oddenky se mohou sušit také ve stínu, teplota nesmí přesáhnou 40 °C.

Je důležité dávat pozor na toxicitu, pyrrolizidinové alkaloidy jsou hepatotoxické, potenciálně karcinogenní, schopné způsobit genetické modifikace (žilní okluze jater, modifikace jaterních enzymů, cirhóza, a bývají spojovány s rakovinou jater). Tyto alkaloidy, které jsou přítomny hlavně v kořenech, vystavují svou toxicitu zejména chronickým, dlouhodobým používáním rostliny. Při nutnosti zařazení do léčivého programu je nutná konzultace se školeným fytoterapeutem, který doporučí bezpečné dávkování a dobu užívání.

Co je ještě potřeba vědět?

• Existují také jiné druhy devětsilu: devětsil japonský (Petasites japonicus) a devětsil tricholobus (Petasites tricholobus), které nemají stejné léčivé vlastnosti jako Petasites hybridus.
• Fytoterapeutika bývají dobře snášena, nedoporučují se těhotným a kojícím ženám, lidem s hepatitidou a dalšími jaterními onemocněními, osobám užívajícím anticholinergní léčbu a alergikům na rostliny z čeledi hvězdnicovitých (např. sedmikráska).

Upozornění: Článek je informativního charakteru a nenahrazuje lékařskou péči. Nejen diabetici, ale všichni lidé užívající farmaceutickou léčbu (např. antikoagulanty, léky na management hypertenze, hormonální léčbu) by měli veškeré používání fytoterapeutik a výživových doplňků konzultovat s ošetřujícím lékařem. Bylinné prostředky mohou ovlivnit účinnost medikace a snížit/zvýšit její účinnost. U diabetiků je zároveň konzultace potřebná kvůli správnému dávkování, aby se vyhnuli hyperglykémii a projevům glykemického šoku.

Zdroje: Sciencedirect.com, Proflowers.com, Britannica.com, Uofmhealth.org.

48215