Desetibodový glykemický profil

Účinnost léčby diabetu posuzujeme:

• podle toho, jak se člověk cítí
• podle objektivních ukazatelů: jak se vyvíjí tělesná hmotnost a krevní tlak, jak fungují cévy a srdce,játra a zažívací systém, ledviny, močový a pohlavní systém, oči, uši, kůže a další orgány
• podle toho, do jaké míry se daří vyrovnávat neboli kompenzovat látkovou přeměnu cukrů (sacharidů).

Jak hodnotíme kompenzaci látkové přeměny sacharidů?

Naši snahou při léčbě diabetu je, aby se glykemie u osob s diabetem vyvíjela obdobně jako u osob zdravých. K hodnocení kompenzace (vyrovnanost) látkové přeměny sacharidů dnes používáme především dva ukazatele:

1. Glykovaný hemoglobin (hemoglobin A1c, HbA1c)

Je obrazem průměrné glykémie za poslední dva až tři měsíce. Koncentrace HbA1c v kapilární nebo v žilní krvi při dlouhodobé euglykemii u zdravé populace nepřekračuje hodnotu 42 mmol HbA1c/mol HbA (zkráceně 42 mmol/mol).

2. Glykemický profil

Ukazuje vývoj glykemie (koncentrace glukózy v plasmě) v průběhu 24 h v souvislosti s příjmem potravy, s dávkováním inzulinu a/nebo v souvislosti s fyzickou zátěží, s možným vlivem dalších medikamentů a jiných zevních faktorů. U zdravého člověka se hodnota glykemie nalačno (tj. alespoň 8 hodin po posledním příjmu potravy) pohybuje v pásmu 3,3 až 5,6 mmol/l. Postprandiálně (tj. po jídle) se v první hodině glykemie může zvýšit i přes 10 mmol/l, avšak za 120 min po začátku konzumace jídla se vrací pod hranici 8,0 mmol/l.

Desetibodový glykemický profil

Desetibodový glykemický profil je tvořen 10 hodnotami glykemie, které jsou stanoveny v průběhu 24 hodin stejnou metodou (buď všechny pomocí glukometru, nebo všechny na laboratorním analyzátoru) za definovaných podmínek.

Časy odběru krve jsou zpravidla následující:

6,00 h (nalačno po probuzení)
9,00 h (za 150 min po začátku snídaně, před desátkou)
12,00 h (za 150 min po začátku desátky, před obědem)
15,00 h (za 150 min po začátku oběda, před svačinou)
17,30 h (za 150 min po začátku svačiny, před večeří)
20,30 h (za 150 min po začátku večeře)
22,00 h (za 240 min po začátku 1. večeře, před 2. večeří, před usnutím)
0,30 h (za 150 min po začátku 2. večeře)
2,30 h (za 270 min po začátku 2. večeře)
6,00 h (nalačno po probuzení)

Muži i ženy s diabetem 1. nebo 2. typu, resp. i jejich rodinní příslušníci, jsou edukováni tak, aby si dokázali profil vyšetřit samostatně a všechny potřebné údaje přitom zaznamenávali do předepsaného tiskopisu. Časy jednotlivých úkonů nutno upravovat podle skutečnosti. Tato edukace u některých pacientů je časově náročná a její účinek se někdy projeví až po několika měsících nebo i letech.
Při kontrolách v diabetologické ambulanci i při kontrolách u jiných specialistů, u praktického lékaře a rovněž při hospitalizaci by člověk s diabetem měl vedle denního záznamu glykemií předkládat rovněž celý desetibodový glykemický profil, který si samostatně (nebo s pomocí rodiny) vyšetřil. Podle okolností může být celkový počet měření v glykemickém profilu zvýšen nebo snížen.
Z desetibodového profilu se tak stává profil jedenácti- a vícebodový nebo méněbodový.
S ohledem na variabilitu výsledků a na jejich srovnatelnost považujeme za důležité, aby v rámci jedné diabetologické ambulance (resp. pracovní skupiny) byl pacientům doporučován jeden typ glukometru.

Jak hodnotíme spolehlivost glukometrů?

Spolehlivost konvenčního selfmonitoringu (SMPG=Selfmonitoring Plasma Glucose) i kontinuálního monitorování glykemie (CGMS=Continuous Glucose Monitoring System) je závislá na spolehlivosti glukometru.
Informace o nepřesnosti glukometru je důležitá pro správnou interpretaci vývoje naměřených hodnot glykemie při vyšetřování glykemického profilu. V praxi to znamená, že jestliže např. Změříme glykemii v 6,00 h 9,0 mmol/l a za tři hodiny 11,0 mmol/l, nemusí jít o vzestup glykemie z 9,0 mmol/l na 11,0 mmol/l. Tento číselný rozdíl může být jen zdánlivý. Jeho skutečnou příčinou by totiž mohla být také desetiprocentní nepřesnost glukometru. Jinými slovy, skutečná glykemie mohla být v obou časech 10,0 mmol/l, ale na displeji glukometru se v 6,0 h objevila hodnota o 10% menší (tj. 9,02 mmol/l) a v 9,00 h o 10% vyšší (tj. 11,0 mmol/l). Proto při rozhodování o korekčním bolusu nutno brát v úvahu nejen číselnou (tj. numerickou) hodnotu glykemie v daném okamžiku, ale i celkový trend jejího vývoje v předchozích dnech, příjem stravy, fyzickou zátěž apod. Je třeba se učit odhadovat korekční dávky inzulinu tak, aby výsledek odpovídal našemu záměru.

Databáze výsledků měření diabetologa

Pokud se na glukometru neměří jiné osoby, můžeme snadno rozpoznat, ve kterou denní dobu je selfmonitoring prováděn, resp. ve kterou denní dobu je tendence k hypoglykemiím nebo k hyperglykemiím. Proto je žádoucí, aby každý člověk s diabetem měl svůj osobní glukometr jen pro svoji potřebu.
Jak často má smysl glykemický profil nebo alespoň glykemii vyšetřovat?
Vyšetření jednoduché glykemie a glykemického profilu má smysl tehdy, když z výsledku dokážeme vyvodit opatření, která zlepší kompenzaci diabetu. Obecně se u osob s diabetem 1. typu mluví o frekvenci počtu měření 2 – 4x denně, u osob s diabetem 2. typu o frekvenci mnohem menší a podobně. Při akutních komplikacích se glykemie kontroluje i více než desetkrát denně. Kontinuální monitoring podkožním senzorem přináší každý den 288 hodnot glykemie. V každém případě je žádoucí se opírat o přiměřenou edukaci. Člověk, který selfmonitoring provádí, by měl reagovat na zjišťované hodnoty glykemie. Je důležité, aby své profily a nálezy mohl konzultovat s edukační sestrou a s lékařem.
Článek stručně pojednává o významu desetibodového glykemického profilu při hodnocení účinnosti léčby diabetu 1. i 2. typu. Je poukázáno na klíčovou úlohu glukometru a edukace. V České republice je k dispozici řada spolehlivých glukometrů.
Osobní glukometr a selfmonitoring se dnes stává základním předpokladem pro moderní léčbu

Rudolf Chlup

2801

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný