Cukrovka a nízkosacharidová strava: Dieta přináší menší výkyvy glykemie a napomáhá redukci

Nízkosacharidová strava má více variant. Množství sacharidů se pohybuje mezi 30 a 130 gramy denně. Při velmi nízkém příjmu sacharidů se mluví o tzv. ketogenní variantě, kdy vznikají ketolátky jako zdroj energie. Při ketogenní stravě se tělo dostává do ketózy a zvyšuje se hladina ketolátek v krvi. Organismus začne jako primární zdroj energie využívat tuky, nikoliv glukózu, jako je tomu na běžné stravě.

Není pravda, že tělo nemůže bez konzumace glukózy fungovat. Vždy nějaké sacharidy v potravě přijímáme. A důležitý fakt je to, že tělo si dokáže glukózu vytvořit. Játra a v menší míře ledviny vytvářejí glukózu neustále. Mozek využívá glukózu jen v případě, pokud sacharidů konzumujeme více než 100 g denně. Čím více sacharidy ve stravě omezujeme, tím více tělo využívá již zmiňované ketolátky. Pouze některé nervové buňky, buňky nadledvin a červené krvinky potřebují pro své fungování glukózu. Ta však nemusí být přijatá ze stravy.

Překyselení organismu vyřešíte tím, co máte ve spíži

Kyseliny, které naše tělo vytváří během látkové výměny, jsou vysoce agresivní. Není divu, že jejich nadbytek v organismu může nadělat pěknou ...

Pryč se sacharidy? Jak s kterými

U této stravy je důležité především vyloučení sacharidů s vysokým glykemickým indexem, potravin s přidanými cukry a škroby v přílohách, jako jsou těstoviny, knedlíky nebo rýže. Do stravy nezařazujeme průmyslově upravené potraviny, žádné instantní jídlo v prášku ani nízkotučné varianty potravin. Místo příloh se konzumuje především zelenina, ať už čerstvá, dušená, vařená nebo pečená. Podíl tuků je oproti běžné stravě navýšen, proto je důležité dbát na jeho kvalitu. Bílkoviny se oproti klasické stravě nenavyšují. V jídelníčku se dále můžeme setkat s ořechy, semínky, avokádem, olivami a v menším množství i s ovocem.

U nízkosacharidové stravy nezařazujeme žádné instantní jídlo v prášku. Existují práškové diety, často založené na vyšším příjmu bílkovin a kde je celková kalorická hodnota nedostatečná. Často se zaměňuje název „keto“ s nízkosacharidovou stravou. Bohužel jídlo v prášku nás nenaučí správných stravovacím návykům a spíše našemu zdraví uškodí, než pomůže.

Které tuky vybírat?

Je možné si vybrat rostlinné nebo živočišné tuky. Konzumuje se kvalitní máslo, sádlo, ghí, za studena lisované oleje jako je olivový, semínkový či kokosový extra virgin. Kvalitními potravinami obsahujícími tuk jsou ořechy, semínka, olivy, avokádo či kokos.

Vyhýbat bychom se měli průmyslově zpracovaným olejům (řepkový a slunečnicový), při jejichž výrově dochází ke ztužování a rafinaci. Během těchto procesů vznikají škodlivé látky pro naše zdraví. Protože, že jsou na této stravě konzumované ve větším množství, je důležité dbát na jejich kvalitu.

Jak je to s těmi bílkovinami?

Jak jsme si již řekli, bílkoviny nejsou oproti klasické stravě navýšeny. Nadbytek bílkovin se v těle přeměňuje na glukózu a diabetik na ně též musí aplikovat větší množství inzulinu. Z bílkovin zařazujeme maso, ryby, vejce a mléčné výrobky.

Bolesti pohybového aparátu trápí také diabetiky: Doplňte minerály a využijte sílu přírody

U prvních známek projevů artritidy je potřeba začít s jejich včasným řešením. K tomu patří například udržování přiměřené hmotnosti pro snížení ...

Pojďme se podívat na sacharidy

Díky tomu, že sacharidy nejsou esenciální složkou pro člověka, nemusíme je přijímat jako hlavní zdroj energie. Většina buněk dokáže „fungovat“ jak na glukózu, tak na mastné kyseliny, ale ne současně. Po jídle, ve kterém je větší množství sacharidů, převažuje pak oxidace glukózy. Je důležité udržet příjem vlákniny. Neměli bychom zapomínat zařazovat luštěniny. Díky vláknině krevní cukr vzroste pomaleji, a i nás jídlo zasytí na delší dobu.

Benefity nízkosacharidové stravy

• Díky větší sytivosti tuků stačí často 2-3 jídla denně a časové úseky mezi jídly jsou tedy delší. V každém jídle je dostatek tuků, bílkovin i vlákniny, pacienta s diabetem tedy dostatečné zasytí.
• Dávky inzulinu se často snižují díky menšímu množství sacharidů v každém jídle, a tak je jednodušší odhadnout množství aplikovaného inzulinu.
• Inzulin není potřeba aplikovat tak brzy dopředu před jídlem, jako je to na klasické stravě postavené převážně na sacharidech.
• Tím, že se sníží chybovost v odhadování dávek inzulinu, často dochází ke zlepšení průměrných glykémií, a tím i glykovaného hemoglobinu, jakožto dlouhodobému ukazateli kompenzace cukrovky.
• Hypoglykémie se vyskytují méně než na doporučené stravě. Diabetik se nemusí dojídat a pokud trpí nadváhou nebo obezitou, může se na této stravě dařit redukce hmotnosti.
• Navíc díky menším výkyvům glykémie nemají lidé tak často hlad ani chuť na sladké.

Kontraindikace

• Rizikem může být zařazení nekvalitních potravin, průmyslově zpracovaných, které bychom do našeho jídelníčku měli zařazovat minimálně.
• Další problém může nastat tehdy, pokud se navýší příjem tuků, ale nesníží se adekvátně množství sacharidů.
• Strava je kontraindikovaná u lidí s poruchou metabolismu tuků, chronickou pankreatitidou, či u lidí s malabsorbcí tuků.

Jak poznám, že mám diabetes 2. typu? Mezi příznaky cukrovky patří žíznivost, časté močení i kvasinkové infekce

Celosvětově se s diabetem potýká více než 10 % populace a dle odhadů by mělo mít do roku 2045 cukrovku 700 milionů dospělých po celém světě, ...

Je důvod bát se ketózy a ketoacidózy?

Častá obava na této stravě je strach z ketoacidózy. Během nutriční ketózy se ketolátky tvoří kontrolovaně a v menším množství (kolem 0,5 – 5 mmol/l) než tomu je u ketoacidózy. Ta vzniká při nedostatku inzulinu, kdy je množství ketolátek mnohem vyšší (20 mmol/l i více), protože se uvolňuje obrovské množství mastných kyselin z tukových zásob, které se v játrech mění na ketolátky a dochází k celkovému vnitřnímu rozvratu.

Další častý důvod ke kritice této stravy je ten, že v ní není dostatek vlákniny. Doporučený příjem vlákniny se pohybuje kolem 30 g denně. Toto doporučení však platí pro klasickou stravu postavenou na sacharidech, kde jeden z úkolů vlákniny je snížit rychlost vstřebávání jednoduchých cukrů a škrobů. Nelze tedy stejné množství vlákniny doporučovat u stravy, kde rozložení makroživin je zcela odlišné. U nízkosacharidového typu stravování je navíc oproti běžné stravě zvýšen příjem zeleniny, ořechů a semínek, což tělu poskytuje dostatek minerálních látek, vitamínů i vlákniny.

Ať už vám vyhovuje strava jakákoliv, vždy je vhodné zvážit všechna pro a proti, nastavit podle toho dávkování inzulinu a určitě je vhodné vše konzultovat s odborníkem. A ještě jedna poznámka na konec. Sebelepší stravování může být úspěšné pouze tehdy, pokud je pro nás přirozené a budeme ho schopni spokojeně dodržovat po delší dobu.

Mgr. Monika Němečková | zdroj: Monika Němečková

Mgr. Monika Němečková (27)
Vystudovala obor nutriční specialista na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, nyní pracuje ve firmě jako edukátorka senzorů a inzulinových pump. Dále působí také jako nutriční specialistka na klinice ReGeneo. Dlouhodobě se zabývá stravou spojenou s diabetem a obecně se zdravým životním stylem. Společně s kamarádkou založila projekt Eat your fears, díky kterému šíří povědomí o výživě, dále společně tvoří recepty a vydaly také vlastní kuchařku „Jednoduše pro všechny“. Závodně hraje stolní tenis, ráda lyžuje a chodí po horách. Diabetes má od roku 2017 a téměř od začátku využívá senzory.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky Mgr. Moniky Němečkové

14757