Při infarktu volejte záchranku do 10 minut!

V České republice funguje k dnešnímu dni 22 specializovaných katetrizačních center, kde jsou lékaři 24 hodin denně 7 dní v týdnu připraveni dostat vás po infarktu myokardu zpět do života. Moderní zákrok jim trvá pouhých dvacet minut a nejdéle po 5 dnech (v případě nekomplikovaného zákroku) vás propustí z nemocnice domů. Pokud budete následně dodržovat režimová opatření a užívat předepsanou medikaci, máte vysokou pravděpodobnost, že budete žít jako dříve bez výrazných limitací. Česká republika totiž patří na první místo v Evropské unii v záchytu a léčbě akutních infarktů myokardu.

Jak vypadá zásah záchranářů a co můžete udělat vy?

Zásadním faktorem, který ovlivňuje šanci na přežití, je čas. Postižený, nebo jeho okolí by mělo kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu (155 nebo 112) co nejdříve, ideálně do 10 minut od chvíle, kdy postižený pocítil příznaky infarktu. Sanitka dorazí na místo do 15 min. Záchranáři při podezření na infarkt pacienta vyšetří a během 10 minut natočí EKG přímo v sanitce, a pokud infarkt u postiženého potvrdí, odvezou pacienta nikoliv na akutní příjem do nejbližší nemocnice, ale přímo do nejbližšího specializovaného katetrizačního centra, kde se lékaři na jeho příjezd předem připraví. Pacient by se měl do tohoto centra dostat do 2-3 hodin od infarktu, v ideálním případě hned v první hodině, které lékaři říkají “zlatá”. Tato doba je pro záchranu srdečního svalu nejdůležitější a pacienti pak mají nejvyšší šance na návrat do předchozího života bez výrazných limitací. Na druhou stranu dnes lékaři dokáží v mnoha případech zachránit i ty pacienty, kteří jsou operováni s mnohahodinovým zpožděním – 12 a dokonce i 24 hodin po infarktu.

Nepodceňujte své potíže, jde o život

Předpokládá se, že až 30 % pacientů se srdečním infarktem zemře. K drtivé většině úmrtí však dojde ještě před příjezdem záchranné služby u nemocných, kteří
podcení příznaky infarktu a nepřivolají záchrannou službu včas. Úmrtnost po přijetí do nemocnice díky pokrokům v současné medicíně v posledních pětadvaceti letech výrazně poklesla z cca 13 % na dnešních 5-6 %.

Akutní infarkt se nejčastěji projevuje jako silná, v klidu vzniklá, tlaková, svíravá nebo pálivá bolest na přední straně hrudníku. Specifické na této bolesti je to, že nejde přesně lokalizovat místo odkud vychází, a také skutečnost, že je pro nás naprosto nová, neznámá. Mohou se objevit i potíže s dechem, mravenčení a další příznaky.

Profesor MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda výboru ČKS situaci komentuje: „V České republice je široce dostupná síť katetrizačních center i vysoká organizovanost lékařské záchranné služby. Většina pacientů s akutním infarktem myokardu se dostane k pomoci včas. Přesto někteří nemocní zbytečně umírají díky nedostatečné informovanosti a edukaci laické veřejnosti. Lidé s podezřením na infarkt by neměli váhat se zavoláním rychlé záchranné služby.“

Co se děje během operace?

Srdeční infarkt neboli tzv. infarkt myokardu lze zjednodušeně definovat jako úmrtí části srdečních buněk, ke kterému dojde po náhlém uzávěru nebo výrazném zúžení  věnčité (koronární) tepny, která zásobuje příslušnou oblast. Nemocný s akutním infarktem myokardu je v přímém ohrožení života. „Cílem tzv. perkutánní koronární intervence (katetrizační metody prováděné v katetrizačním centru) je zprůchodnění koronární tepny, jejíž uzávěr nebo výrazné zúžení způsobilo infarkt. Díky časnému zprůchodnění postižené tepny je tak možné zabránit dalšímu odumírání srdečních buněk v důsledku jejich nedokrevnosti. Pro udržení průchodnosti cévy je při tomto zákroku možno zavést i tzv. stent (výztuž cévy),” vysvětluje doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, z Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU, člen výboru ČKS.

Režim a léčba po návratu domů

Ještě před propuštěním z nemocnice je pacientům obvykle předepsána následná farmakologická léčba. Její klíčovou součástí je protidestičková léčba. Ta omezuje vznik destičkového trombu (sraženiny) jak v srdečních tepnách, tak v zavedeném stentu. Tato léčba snižuje riziko úmrtí z kardiálních příčin až o 21 %. Součástí sekundární prevence je často i úprava životního stylu  zahrnující odvyknutí kouření, úpravu stravovacích návyků, pravidelné fyzické aktivity i eliminaci stresových situací.

Dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu jsou klíčové pro úspěšný návrat pacientů ke kvalitnímu životu. Přesto se většina nemocných dostatečně neléčí, do roka po infarktu užívá podle zahraničních zdrojů předepsanou léčbu jen přibližně 20 % z nich. Tím se vystavují značnému riziku, protože ateroskleróza, která je příčinou infarktu myokardu, je postupujícím onemocněním a statistiky dokládají, že u každého pátého pacienta se infarkt myokardu v horizontu pěti let zopakuje.

Mobilní aplikace pro pacienty po infarktu

Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, ale i jejich rodinné příslušníky vznikla edukační aplikace Virtual Heart CZ. Ta informuje nejen o příčinách a následcích infarktu myokardu, ale tak o intervenční terapii, následné medikaci a úpravě režimu. Aplikaci je možné si stáhnout zdarma z App Storu nebo Google Play.

1048

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný