Chřipka přichází náhle. Na prevenci je čas už nyní!

Chřipka je virové onemocnění vyskytující se po celém světě. V mírném podnebném pásu se rozšiřuje obvykle během chladnějších měsíců, v České republice vrcholí epidemie v období od ledna do března. Nemoc se přenáší kapénkami a šíří se tedy vzduchem, zejména při kašli či kýchání nemocného, ale i prostým dotekem nebo při běžném blízkém kontaktu s nemocným.

Jenom chřipka?!

Během chřipkové epidemie v prvním čtvrtletí roku chřipka dominuje respiračním onemocněním. Každoročně se jí v České republice nakazí kolem milionu osob. Obvykle mívá celkem mírný průběh a snad i proto bývá podceňována, přecházena a nevěnuje se jí dostatečná prevence. U mnohých pacientů však vede k závažnějším problémům a zhruba 1 500 osob ročně v souvislosti s chřipkou zemře. Většinou se ale nejedná o úmrtí přímo na chřipku, ale v důsledku fatálního zhoršení chronického onemocnění. Těžším průběhem nemoci jsou nejvíce ohroženi zejména lidé s jiným chronickým onemocněním (onemocněním srdce, ledvin, plic, cukrovkou apod.) či oslabenou imunitou, osoby starší 65 let, těhotné ženy a nejmenší děti.

Pacient nakažený chřipkou je pro své okolí nebezpečný zhruba týden. Inkubační doba před propuknutím prvních příznaků je 1–3 dny. Dalších 3–5 dnů je pak ještě pacient pro své okolí nakažlivý. Samotná chřipka trvá 1 až 2 týdny.

Chřipku poznáte podle horečky, bolesti svalů a suchého dráždivého kašle

Příznaky chřipky přicházejí náhle. Projevuje se horečkou, zimnicí, bolestí hlavy, svalů a kloubů, malátností a později i suchým kašlem.

V současné době komplikuje identifikovatelnost chřipky infekce koronavirem, který se vyznačuje stejnými nebo velmi podobnými příznaky. Při těchto obtížích se proto vždy obracejte na svého praktického lékaře, eventuálně kontaktujte krajskou hygienickou stanici.

Potlačit příznaky chřipky pomohou i volně prodejné léky

Základem léčby běžného průběhu chřipky je klidový režim, dostatečný přísun tekutin a doplňování vitamínů ovocem, zeleninou či doplňky stravy. Užíváním vhodných léků lze docílit významného zmírnění jednotlivých projevů chřipky. Nejčastěji mezi ně patří paracetamol a ibuprofen určené k tišení bolesti a snížení horečky, dále léčiva potlačující kašel nebo naopak, při zahlenění, podporující odkašlávání.

„Paracetamol je dobrým pomocníkem při léčbě chřipky, protože mírní oba hlavní příznaky – horečku i bolest. Navíc jde o velmi účinný a bezpečný lék dostupný i bez lékařského předpisu. Důležité je však užívat jej v doporučených dávkách (i intervalu) a nepřekračovat je! Stejně tak je přinejmenším vhodné konzultovat s lékařem nebo lékárníkem vhodnost léčby paracetamolem při současném onemocnění ledvin či jater nebo při užívání dalších léků s cílem zamezit předávkování paracetamolem. Obdobně je tomu i u ostatních léčiv, včetně Ibuprofenu, jehož užívání by se měli vyhnout například pacienti s žaludečními vředy a ti, kteří užívají léky na ředění krve,“ uvádí Mgr. Ondřej Šimandl, lékárník a odborný konzultant z EUC Lékárny Praha.

Prevencí jsou očkování, vitamíny i správné hygienické návyky

 

Nejlepší je samozřejmě se chřipce zcela vyhnout. Nejúčinnější ochranou je očkování, které výrazně snižuje riziko onemocnění i závažnost jejího průběhu. Ochranný účinek očkovací látky nastupuje po 2–3 týdnech, proto se doporučuje očkování provést ještě před začátkem chřipkové epidemie.

Kromě očkování existuje řada režimových opatření napomáhajících chřipce předejít. Riziko nákazy snižuje zdravý životný styl (aktivní pohyb, dostatečný přísun tekutin, kvalitních potravin i vitamínů a důkladný odpočinek) a správné hygienické návyky, jako je například časté mytí rukou, používání jednorázových kapesníků, pravidelná desinfekce předmětů denní potřeby nebo pravidelné větrání místnosti. Během epidemie je vhodné omezovat pohyb na místech se zvýšenou koncentrací osob, eventuálně dodržovat v takových situacích bezpečný odstup a používat ochranné pomůcky jako jsou například roušky. Chráníme tak sebe i své okolí.

Jsou digitální teploměry spolehlivé?

  | zdroj: Shutterstock

V souvislosti s onemocněním, a to nejen chřipkou, přistupujeme často k měření tělesné teploty. Za poslední roky se trh s teploměry značně proměnil. Mnozí nedají dopustit na staré rtuťové teploměry, které se ale z nařízení Evropské unie kvůli bezpečnosti přestaly prodávat. Alternativou jsou skleněné teploměry s obsahem směsi gallia, india a dalších kovů. Měření probíhá stejně jako u teploměru rtuťového, ale jinak se sklepávají. Ideální je proto pořídit si bezrtuťový teploměr rovnou se sklepávadlem a teploměr sklepávat hned po změření teploty.

Větší oblibě se těší teploměry digitální. Často jsou však kritizovány pro svou nespolehlivost. K dostání jsou v různých alternativách, jako například s ohebnou špičkou či ve formě dudlíku. Populární jsou i teploměry bezkontaktní – využívající snímání infračerveného záření, které lze použít pro měření teploty na čele nebo v uchu. Všechny digitální teploměry ukazují výsledek do několika sekund, ale jak moc se na ně dá spolehnout?

Pokud máte k dispozici klasický skleněný teploměr, můžete si ověřit správnost měření digitálního občasným přeměřením. Někdy je příčinou špatného fungování digitálního teploměru jen „slabá“ baterie.

1139

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný