Cestovatelská reportáž: Bejrút – návrat zašlé slávy
V dobách své největší slávy se Bejrút těšil přezdívce Paříž Blízkého východu. Dle mnohých, majících v živé paměti destrukce způsobené nedávnou válkou, toto už dávno neplatí. Město se však mění před očima a dnes se k tomuto označení může opět hrdě hlásit.
Pokud je vaše představa formována především hollywoodskými filmy či katastrofickými zprávami z médií, těžko si Bejrút vybavíte jinak než jako zničené město, kde se v terénních autech po prašných silnicích prohání skupiny ozbrojených teroristů a kde exploze dopadajících raket ohlušují s železnou pravidelností.
Městské scenérie, které evokují spíše Dubaj postupně nahrazují zničené části města.
Realita zpravidla bývá méně dramatická, přesto jsem k Bejrútu přistupoval se značným respektem, i s ohledem na doporučení necestovat do této oblasti z amerického i českého ministerstva zahraničí. Ale tak velký rozdíl mezi očekáváním a realitou dokáže připravit jen málokteré město. Již první minuty pobytu mě doslova šokovaly. Dorazil jsem totiž do moderní metropole evropského střihu, kde roste jedna výšková moderní budova za druhou a kde se vše neúnavně buduje a modernizuje.
Vděčnost a radost ze života
Lokální televize je chráněna osvědčenou metodou – starým dobrým ostnatým drátem.
Z místních obyvatel přímo čiší radost ze života. Zřejmě jsou s vědomím, čím vším si jejich město prošlo, vděční za současnou relativní stabilitu a prosperitu. Ostatně i místní středomořské klima plné slunečních paprsků přímo vybízí k optimismu.
Nekonečně dlouhá promenáda, která při pobřeží obepíná město, je tak vždy plná sportovců, hrajících si dětí, rodin na vycházce i pikniku či romanticky naladěných párů.
Tisíci let úspěchů i pádů
Během občanské války, která skončila teprve v roce 1991, zbyly z mnoha budov ruiny. Dnes už byste v kompletně zrekonstruovaném centrum města vůbec nepoznali, jak před necelými 20 lety vypadalo. Tichou vzpomínku na válečné hrůzy dokládá výstava na letišti.
Bejrút je jedno z nejstarších měst světa, které je dle archeologů trvale obýváno přes pět tisíc let. A nutno podotknout, že historii má velmi pestrou. Bylo nesčetněkrát dobyto, zažilo několik zemětřesení i tsunami, ale vždy se dokázalo postavit zpět na nohy. Bylo součástí egyptské, římské, makedonské i arabské říše.
Dnes vidíte moderní, hrdé město, které překypuje bohatstvím. Když míjíte množství obchodů exluzivních značek, luxusních kanceláří, moderních staveb a drahá auta v ulicích, až si říkáte, odkud se tolik peněz bere na tak kotroverzním místě, kde si nejste bezpečnostní situací celého regionu dvakrát jisti.
Bezpečněji než v Paříži
Vliv Francie, která měla zemi ve správě v letech 1920–1943, je zde značný, zejména v historickém centru města. Srovnání s Paříží tak má své opodstatnění nejen kvůli někdejší přezdívce. Během víkendu jsem zde nachodil pěšky přes 35 kilometrů ve snaze zachytit co nejintenzivněji nejrůznější vjemy. Město je mimořádně čisté a bez problémových existencí. Upřímně jsem se v jeho ulicích cítil bezpečněji než v Paříži, o čistotě veřejných prostor nemluvě. Srovnám-li progresivní Bejrút se stagnací Paříže, je lehké předpovědět, které z měst čekají světlé zítřky – pokud tedy v tomto křehkém stavu nezkříží plány vývoje válečný konflikt.
Liberální město
Bejrút byl vždy křižovatkou kultur a náboženství. A zároveň velmi liberálním místem. Přestože je nyní převážně muslimský, striktní islám zde životy lidí příliš neovlivňuje a přespříliš nesvazuje. S alkoholem zde například není žádný problém. Občas ale tato různorodá směs vytváří zajímavé kontrasty.
Běžně se stane, že potkáte zahalenou ženu od hlavy až k patě v černé burce vedle ženy v bikinách.
Dle aktuálního vývoje má Bejrút nakročeno stát se druhou Dubají a nezbývá než doufat, že si velcí zahraniční investoři své investice ochrání a zajistí regionu dlouhodobý mír.
Mgr. Martin Ladyr
310
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný
