Česnek obsahuje látky podobné inzulinu

Česnek setý (Allium sativum)

Tato zelenina se pěstuje na našich zahrádkách velmi často. Pochází z Orientu, ale dnes se používá ve všech evropských kuchyních.

Vliv česneku na hladinu cukru v krvi

Celá rostlina a zvláště pak rozetřené stroužky česneku mají velmi typický, aromatický pach a velmi ostrou chuť. Obsahuje silice, sirnou sloučeninu aliin, vitamíny, minerály a zejména jód. Aliin se aliinázou štěpí v antibakteriálně účinný alicin. V česneku někteří autoři popisují látky s vlastnostmi podobnými inzulinu.

Vliv česneku na hladinu cukru v krvi však není dostatečně prozkoumán. V běžně konzumovaných dávkách tento účinek není velký, jinak by česnek byl pro zdravé lidi nebezpečným kořením. Česnekem nelze nahradit dodržování diabetické diety, která je tím nejúčinnějším přírodním prostředkem v léčbě všech typů cukrovky.

Proti střevním parazitům i nadýmání

Pro léčebné účely se používá čerstvý, sušený, v prášku, který je zpracován do tobolek či tablet. Někdy se podává česnekový výluh v mléce. V lidovém léčitelství se využívají antibakteriální, antimykotické účinky. Česnek působí příznivě na zažívací trakt, upravuje střevní mikroflóru, mírně účinkuje proti střevním parazitům a zmírňuje nadýmání. Proto se užívá při průjmech v kombinaci s živočišným uhlím, při zácpě ke snížení plynatosti a jako podpůrný prostředek při infekčních onemocněních. Zvyšuje vylučování žluči, a tak snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Mírně snižuje krevní tlak, ovšem nelze jím nahradit lékařem předepsané léky proti hypertenzi (zvýšenému krevnímu tlaku).

Může vyvolat alergickou reakci i chudokrevnost

Při léčebném využití česneku se mohou projevit tyto nežádoucí účinky: závratě, podráždění sliznice úst, krku, žaludku, nevolnost, zvracení, podráždění kůže, alergické reakce (pocit ztíženého dechu až astmatické potíže, vyrážka apod.) Chronické užívání či požití vysokých dávek česneku může vést k poklesu produkce hemoglobinu (červeného krevního barviva) a způsobit chudokrevnost. U predisponovaných lidí vede nadužívání česneku k poklesu funkce štítné žlázy (netýká se malých dávek užívaných jako koření).

Česnek medvědí (Allium ursinum L.)

je planě rostoucí rostlina, rozšířená téměř po celé Evropě i ve Velké Británii. I v Česku roste běžně, hojněji na Moravě a v severovýchodní části Čech. Nejčastěji ho najdeme ve vlhkých lesích, hlavně luzích.

Jak ho poznáte?

Česnek medvědí je 10–20 cm vysoká bylina s podzemní cibulí. Ta je podlouhlá, 4–6 cm dlouhá a 1–2 cm tlustá. Šupiny na povrchu jsou bělavé až žlutavé. Listy jsou přízemní, řapíkaté. Květy připomínají květy póru, pažitky a jiných cibulovin. Z botanického hlediska jsou rozlišovány dva poddruhy, a to česnek medvědí pravý (Allium ursinum subsp. ursinum), který se vyskytuje spíše na západě, a česnek medvědí ukrajinský (Allium ursinum subsp. ucrainicum). U nás rostou oba, na Moravě a v severovýchodních Čechách spíše česnek medvědí ukrajinský, jinde v Čechách spíše česnek medvědí pravý. V místě, kde se areály poddruhů dotýkají, najdeme přechodné typy a směsné populace.

Podporuje trávení a snižuje krevní tlak

Celá rostlina obsahuje účinnou silici obsahující sirné složky a čpavek. Vedle silice jsou přítomny také vitamín C, fytoncidy, hořčiny a další látky. Obsahové látky v česneku medvědím regulují činnost žaludku, podporují trávení, snižují krevní tlak, urychlují hojení ran a vředů, uklidňují křeče hladkého svalstva a ničí střevní parazity. Česnek medvědí je používán jako léčivá rostlina, zelenina a pěstuje se i pro okrasu. Podporuje chuť k jídlu, trávení a krvetvorbu. Sbírá se nať na počátku květu, tj. v květnu, a cibule v srpnu a září. Čerstvou natí se koření bílé polévky, omáčky, masa apod. Podobně jako česnek medvědí lze v kuchyni využívat i jiné plané druhy, např. česnek viničný (Allium vineale).

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

1839

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný