Čerstvě diagnostikovaný diabetik: Čekají mě první Vánoce s cukrovkou. Mám z nich panickou hrůzu

O tom, že mám cukrovku, jsem se dozvěděla letos v červnu. Byl to pro mě sice prvotní šok, ale pak jsem si říkala, že na to musím koukat trochu s nadhledem – však jsou mnohem horší nemoci, se kterými se potýkají i mladší lidi, než jsem já. A já jsem kromě cukrovky jinak zdravá. Upravila jsem trochu jídelníček, užívám pravidelně léky, takže mám cukr v normě, díky vnoučatům mám i dost pohybu. Jenže teď v době adventu na mě najednou padl strašný stres a já se neumím vyrovnat s tím, že budu trávit Vánoce s cukrovkou.

Nejlepší ovoce pro diabetiky: Nízkosacharidové s nízkým GI sníží riziko komplikací spojených s cukrovkou

Čerstvé ovoce je i pro diabetiky dobrou volbou, která dodá vitamíny, minerály a zároveň může – navzdory všem mnohdy nesprávně tradovaným postojům ...

Štědrovečerní hody se nekonají

Na Štědrý den se u nás sjíždí celá rodina – dcera i syn s rodinami, moje sestra s manželem, tchyně s tchánem a moje maminka. Dohromady je nás tady šestnáct a tomu vždy odpovídá i pohoštění. Každý něco doveze, takže se stoly doslova prohýbají pod jídlem. Normálně nejsem žádný velký jedlík, ale na Vánoce hřeším rok co rok. Miluju kapra se salátem, po vanilkových rohlíčcích a perníčcích bych se utloukla a bez vaječňáku jednoduše nejsou Vánoce. Je to pro mě vlastně jediné období v roce, kdy opravdu týden nic nedělám a užívám si života – jak říká můj manžel, podléháme obžérství s nohama na stole. Jenže jak to bude letos? Ta představa, že si najednou nebudu moct dát to, co mám ráda, že si nenaleju vaječňák k Popelce, nepochutnám si na svařáku a oželit budu muset i vídeňské kafe s pořádnou porcí šlehačky, mě děsí.

Vánoční horoskop pro všechna znamení: Berany zasáhne nečekaná zpráva, Ryby prožijí romantiku

V době kolem Vánoc se dějí magické věci – a to nejen u vánočního stromečku. Pojďme se podívat, zda se nějaká kouzla a čáry budou dít i u vás. Na ...

Mám nervy na pochodu a nevím, jak z toho ven

Rozumově vím, že se nezboří svět. Vím, že si přece můžu dát odlehčený salát a místo kapra třeba jinou rybu připravenou bez trojobalu. A že i ten jeden svařák mě nezabije, když si do něj nedám cukr. Jenže minimálně jednou za den mě přepadne šílená depka, kdy se začnu litovat, brečet, vztekat a nenávidět svět. Pak to zase odezní a říkám si, že se chovám jak hysterka. Vlastně vůbec nevím, proč mám takové stavy a co se se mnou děje. Možná je to nějaký vnitřní pocit, že na mě bude rodina koukat skrz prsty a v duchu mě litovat, nebo naopak řešit, že jsem nezodpovědná a projedla jsem se do cukrovky – však většina z nich si myslí, že cukrovka je z toho, že jsem jedla moc sladkého. Ale tak to přeci není…

Svěřila jsem se s tím zatím jen manželovi, říká mi, ať na to kašlu, že se zbytečně trápím a řeším nesmysly. Vím, že má pravdu, ale přesto to nejde. Jsem ráda, že jsem se mohla svěřit aspoň vám a třeba mi poradíte, jak řešíte jídlo na svátky vy, kteří už máte cukrovku déle. Omezujete se hodně? Nebo naopak berete Vánoce jako to období, kdy můžete hřešit? Děkuji vám předem za rady, snad se do Vánoc hodím ještě aspoň trochu do pohody…

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s paní Janou
Foto: Freepik

4406