Celer je skvělý spojenec diabetiků: Pomůže s vysokým tlakem, záněty i při hubnutí

Celer má fascinující historii, která sahá až do antiky. Předpokládá se, že se jedná o stejnou rostlinu, o níž se zmiňuje Homér ve své „Odysee“ pocházející přibližně z 8. století před naším letopočtem. Homér píše, že na loukách na ostrově krásné čarodějky Kalypso rostly fialky a celer. Kalypso Odyssea očarovala a on na ostrově uvízl celých sedm let. Možná se mu během těch let celer hodil… Celer je zmiňován i v Homérově Iliadě – na trojských pláních se jím krmili koně.

Symbol chtíče i smrti

Nejstarší písemný záznam o celeru se objevuje v básni z 9. století, která popisuje jeho léčebné účinky. Celer je hojně spojován s mytologií; byl zasvěcen polobožskému prostopášnému Silénovi, což vedlo k vnímání celeru jako symbolu mužské potence.

Starověcí Řekové při pohřebních rituálech používali celer k ochucování pokrmů během karu a kromě toho ho sázeli také na hroby. Ve starém Egyptě byl zase celer používán k ozdobení mumií, zatímco Římané ho považovali za důležitý při obřadech zasvěcených kultu krále podsvětí Orcuse. Pro Řeky a Římany byl celer symbolem smutku a smrti. Pokud jde o léčebné využití, řecký lékař Hippokrates už roku 370 před naším letopočtem předepisoval celerovou šťávu k léčbě nervových poruch.

První historické zmínky o celeru jako potravině se objevují až v roce 1623 ve Francii. Postupně se jeho využití rozšiřovalo, v 17. století lidé začali konzumovat malé stonky a listy celeru s olejovou zálivkou. Konec 17. a začátek 18. století přinesly první pokusy o šlechtění divokých odrůd, což mělo za následek jemnější chuť, která byla vhodnější do salátů. V polovině 18. století si bohatší švédské rodiny dopřávaly celer jako zimní delikatesu. V 19. století se běžně praktikovalo blanšírování celeru, aby se odstranila jeho silná chuť a barva.

Dnes je celer běžnou součástí našich jídelníčků, ať už je to celer bulvový, nebo řapíkatý.

Noční převalování a otáčení komplikuje život nejen diabetikům

Trávit hodiny převalováním, když se snažíte usnout, je nepříjemné a rušivé, často dokonce vyloženě frustrující. Za zvýšeným nočním otáčením a ...

Bulvový celer

Bulvový celer (Apium graveolens) se vyznačuje kulovitým kořenem, který má výraznou nasládlou chuť. Tento druh celeru se často používá do polévek, salátů nebo jako příloha. Výborný je ale například i nakrájený na plátky a osmažený v trojobalu jako řízek, případně zpracovaný na celerové placičky.

Bulvový celer je bohatý na řadu živin. Obsahuje vysoké množství vitamínu K, který je důležitý pro zdraví kostí a srážení krve. Dále obsahuje vitamin C, který působí jako antioxidant, a vitamin B6, který podporuje metabolismus. Mezi minerály najdeme draslík, který reguluje krevní tlak, a vápník, který je nezbytný pro zdraví kostí. Celer je také výborným zdrojem vlákniny, což je důležité pro správnou funkci trávicího systému.

Zdravotní přínosy bulvového celeru

Bulvový celer přináší řadu zdravotních výhod. Vysoký obsah vlákniny přispívá k dobrému trávení, snižuje riziko zácpy a pomáhá regulovat hladinu cholesterolu. Antioxidanty, které se nacházejí v bulvovém celeru, pomáhají bojovat proti zánětům a snižují riziko chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby. Vitamin K zase podporuje zdraví kostí tím, že zvyšuje hustotu kostí a snižuje riziko osteoporózy. Navíc některé studie naznačují, že celer může pomoci snižovat krevní tlak díky obsahu látky zvané ftalid, která uvolňuje svaly kolem cév a podporuje jejich prokrvení. Podle výzkumu z roku 2018 má extrakt z celerových listů antidiabetické účinky – snižuje glykémii, a navíc přispívá ke zdraví cévního systému.

Řapíkatý celer

Řapíkatý celer (Apium graveolens var. rapaceum) je charakteristický svými dlouhými, křehkými řapíky, které jsou oblíbené v syrových salátech, jako příloha k různým pokrmům, a dokonce i jako zdravý snack. Tato odrůda celeru dorůstá do výšky až 90 cm a má svěží, zelenou barvu.

Řapíkatý celer je nízkokalorický, bohatý na vlákninu a obsahuje významné množství vitaminu K, vitaminu C, draslíku a kyseliny listové. Z dalších minerálů lze uvést zinek, sodík, hořčík a železo. Obsahuje také antioxidanty, které pomáhají chránit buňky před poškozením. Vzhledem k vysokému obsahu vody (asi 95 %) je skvělým prostředkem pro hydrataci organismu.

Zdroj: Pixabay

Zdravotní přínosy řapíkatého celeru

Řapíkatý celer má řadu pozitivních účinků na zdraví. Díky vysokému obsahu vlákniny pomáhá zlepšit trávení a udržovat zdravou hladinu cukru v krvi. Pomáhá také regulovat krevní tlak a snižovat riziko srdečních onemocnění. Některé výzkumy naznačují, že řapíkatý celer má protizánětlivé účinky, což může pomoci při léčbě různých zánětlivých onemocnění. Celerová šťáva obsahuje zejména luteolin, rostlinnou sloučeninu, o které se předpokládá, že snižuje zánět ve střevech.

Vitamin D je klíčový nejen pro diabetiky: Pomáhá s krevním tlakem, cholesterolem i glykémií

Doplňování vitaminu D s sebou naopak nese celou řadu zdravotních přínosů pro lidské srdce i metabolismus. Podle vědců je denní doplňování ...

Šťáva z řapíkatého celeru na hubnutí i proti zánětům

Celerová šťáva je bohatá na živiny a obsahuje antioxidanty a protizánětlivé látky. Jaké výhody vám může nabídnout?

• Nízký obsah cukru: Celerová šťáva je zdravější alternativou k sladkým nápojům, přičemž jeden šálek (240 ml) obsahuje pouze 3 g přirozeně se vyskytujícího cukru.
• Hydratace: Celerová šťáva se skládá převážně z vody, což přispívá k udržení správné hydratace organismu. Dostatečný příjem tekutin je pro zdraví klíčový, přesto mnoho lidí pije nedostatečné množství. Správná hydratace pomáhá regulovat krevní tlak, tělesnou teplotu, mozkovou funkci, příjem živin, vylučování odpadních látek a zdraví ledvin.
• Protizánětlivé účinky: Obsahuje vysoké množství fytonutrientů, které mohou pomoci snižovat záněty. Tyto sloučeniny působí jako antioxidanty a pomáhají snižovat oxidační stres, který vzniká hromaděním volných radikálů v těle. Zejména u luteolinu, rostlinné sloučeniny obsažené v celeru, se předpokládá, že zmírňuje zánět ve střevech.

Domácí příprava celerové šťávy je velmi snadná. Nejefektivnějším způsobem je použití odšťavňovače. Stačí umýt 3 až 4 řapíky celeru a vložit je do přístroje. V létě můžete do hotové šťávy přidat kostky ledu pro osvěžení.

Pokud odšťavňovač nemáte, nakrájejte 3 až 4 omyté řapíky na kousky a rozmixujte je na hladkou kaši. Poté použijte sítko nebo plátýnko umístěné na nádobě se širokým okrajem, nalijte směs a důkladně stlačte, abyste získali šťávu.

Pokud se rozhodnete šťávu necedit, získáte více vlákniny, která je pro zdraví střev velmi prospěšná. Přeceděná šťáva obsahuje méně užitečných látek pro trávení, takže je lepší pít ji bez cedění.

Pro vylepšení chuti šťávy můžete přidat zelené jablko, kousek čerstvého zázvoru, okurku, čerstvou mátu nebo citronovou šťávu.

Zdroj: aggie-hort.tamu.edu, dále dle textu

28684