Exotické čaje, o kterých jste ještě neslyšeli: Je libo gymnému lesní či pískavici řecké seno?
Bylinné čaje při diabetu 2: S medvědicí a kozlíkem
Vhodným doplňkem pitného režimu při cukrovce je čaj, který obsahuje list medvědice lékařské, kořen kozlíku lékařského, jestřabinovou nať a borůvkový list. Pojďme se podívat, jak ho správně připravit.
Čaj se připraví tak, že se všechny jmenované součásti smíchají ve stejném poměru. Na přípravu týdenní dávky směsi je potřeba asi 35 g každé z uvedených rostlinných drog. Smícháním a důkladným promícháním se získá 140 g směsi, ze které se na přípravu jednoho šálku čaje odebere vždy 1 lžíce (plná, nikoli vrchovatá).
V čisté nerezové nádobě se připravená dávka přelije 200 ml vroucí vody a nechá se v přikryté nádobě již bez dalšího zahřívání vyluhovat po dobu 15–30 minut. Po této době se jednoduše slije přes sítko do šálku a pije se. Doporučuje se užívat 3–4 šálky čaje denně – nejlépe před jídlem. Nezapomeňte, že není vhodné připravovat čaj do zásoby. Všechny složky čaje lze zakoupit v zaručené kvalitě ve specializovaných prodejnách.
Hlavními účinnými složkami tohoto čaje jsou borůvkový list a jestřabina nať, které jsme si již popsali v předchozím článku. Dnes si představíme další složky čaje, kterými jsou list medvědice lékařské a kořen kozlíku lékařského.
MEDVĚDICOVÝ LIST
Folium uvae ursi
Medvědice léčivá, jejíž listy budete do čaje potřebovat, je zakrslý, stálezelený keř. Lidově se mu říká také hrozník, kostrhounek, lesní ostružina, medvědí hrozen, medvědík, medvědice, polárníček nebo tolokněnka. V České republice je medvědice velmi vzácná a také chráněná. Nejblíže k nárm roste v severních částech Evropy, v Grónsku, na Sibiři, a proto se rostlinná droga – sušené listy, převážně dováží. Ve střední Evropě se medvědice začala používat jako léčivá rostlina již v 18. století, ale podle literárních zdrojů se v anglických herbářích objevila již ve 13.století. Obsahuje glykosidy, třísloviny, flavonoidy. Účinné látky podporují antidiabetický účinek složeného čaje. Samostatně se medvědicový list ve formě odvaru, výluhu nebo nálevu využívá hlavně k dezinfekci močových cest.
KOZLÍKOVÝ KOŘEN
Valerianae radix
Získává se z rostliny kozlík lékařský. Tato bylina je známá také pod názvy baldrán, baldrian, baldryján, čertikus, dřevenák, kocúrník, kočičí kořen, kozelec, kozilec, kozlíček, kozlíček malý, kozlíček obecný, nard, odolan, odole, odolenový kořen, paldram, paldrán, valerián nebo valeriána.
Roste hlavně na vlhčích místech. Je to vysoká vytrvalá bylina s četnými drátovitými kořeny, které se sklízejí na podzim. Kořeny se suší, při sušení pomocí umělého tepla nemá teplota překročit 50 °C. Z kořene bylo izolováno a popsáno velké množství obsahových látek, které se využívají hlavně jako podpora při nervových potížích, nespavosti, bolestech hlavy, proti úzkostem a pro uklidnění. Používá se též proti křečím zažívacího traktu.
RNDr. Věra Černá
876
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný