Brusinky pomáhají při infekcích močových cest a chrání před cukrovkou a srdečními chorobami

Brusinky pocházejí z Jižní Ameriky a mají velmi dlouhou historii. Již celá staletí se používají jako potravina, přírodní barvivo i lék. Do Evropy brusinky doputovaly v 17. století. V 19. století se začaly pěstovat na farmách, což otevřelo dveře k jejich komerční produkci.

Co obsahují brusinky

Brusinky se skládají především ze sacharidů a vlákniny. Jedná se především o jednoduché cukry, jako je sacharóza, glukóza a fruktóza. Zbytek tvoří nerozpustná vláknina, která prochází střevem prakticky neporušená. Brusinky obsahují také rozpustnou vlákninu. Z tohoto důvodu může nadměrná konzumace brusinek vyvolat zažívací potíže, jako je například průjem.

Kromě sacharidů a vlákniny jsou brusinky také zásobárnou několika vitaminů a minerálních látek, zejména vitaminu C, E, K1, manganu a mědi.

Vláknina může pomoci zvládnout cukrovku a snížit riziko komplikací, jako jsou srdeční choroby

Vláknina je druh sacharidů, které se nacházejí především v ovoci, zelenině, celozrnných obilovinách a luštěninách. Kromě toho, že vláknina ...

Bohatý zdroj antioxidantů

Brusinky mají velmi vysoký obsah bioaktivních rostlinných sloučenin a antioxidantů, zejména flavonolových polyfenolů. Většina z nich se nachází ve slupce, v brusinkové šťávě je jich výrazně méně. Mezi polyfenoly obsažené v brusinkách patří:

• Kvercetin. Nejhojněji zastoupený antioxidační polyfenol v brusinkách. Ve skutečnosti patří brusinky mezi hlavní ovocné zdroje kvercetinu.

• Myricetin. Hlavní antioxidační polyfenol v brusinkách, může mít řadu příznivých účinků na zdraví.

• Proanthokyanidiny typu A. Těmto polyfenolům se také říká kondenzované třísloviny a předpokládá se, že jsou účinné proti infekcím močových cest.

• Peonidin. Vedle kyanidinu je peonidin zodpovědný za sytě červenou barvu brusinek a některé jejich zdravotní účinky. Brusinky patří mezi nejbohatší zdroje peonidinu ve stravě.

• Kyselina ursolová. Kyselina ursolová, která se koncentruje ve slupce, je triterpenová sloučenina. Je složkou mnoha tradičních rostlinných léčiv a má silné protizánětlivé účinky.

Léčivé účinky

Léčivá síla brusinek je známa odpradávna. Vědci provedli celou řadu výzkumů, které prokázaly léčivé účinky brusinek:

• Pomáhají při infekcích močových cest: Řada studií na lidech naznačuje, že pití brusinkové šťávy nebo užívání brusinkových doplňků může snížit riziko infekcí močových cest u dětí i dospělých.

• Prevence rakoviny žaludku a žaludečních vředů: Brusinky obsahují proanthokyanidiny typu A, které mohou snížit riziko rakoviny žaludku tím, že brání bakterii H. pylori v přilnutí ke sliznici žaludku.

• Přispívají ke zdraví srdce: Brusinky obsahují různé antioxidanty, které mohou být prospěšné pro zdraví srdce. Patří mezi ně antokyany, proanthokyanidiny a kvercetin. V rámci studií na lidech bylo prokázáno, že brusinky mohou pomáhat tím, že zvyšují hladinu HDL (dobrého) cholesterolu, snižují hladinu LDL (špatného) cholesterolu u lidí s cukrovkou, snižují krevní tlak, snižují hladinu homocysteinu v krvi, a tím přispívají ke snížení rizika zánětu cév.

• Pomáhají při cukrovce: Výzkum prokázal, že konzumace borůvek a brusinek snižuje hladinu glukózy v krvi nalačno a glykovaného hemoglobinu u osob s cukrovkou, přičemž důkazy jsou vysoce věrohodné.

Pálení žáhy: Na vině je nejčastěji jídlo. Vyplatí se vyřadit rizikové pokrmy z jídelníčku

Pálení žáhy je nejčastějším příznakem gastroezofageální refluxní choroby (GERD). Mezi další příznaky GERD patří říhání, bolest na hrudi a kyselá ...

Nový výzkum potvrdil významnou roli brusinek v prevenci cukrovky a kardiovaskulárních chorob

V rámci zcela nového výzkumu vědci zjistili, že extrakt z brusinek zlepšuje střevní mikrobiom a pomáhá předcházet chronickým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární choroby a cukrovka. Vědci zaznamenali příznivé účinky již po čtyřech dnech užívání.

Výzkumný tým, v jehož čele stál Yves Desjardin, profesor na Univerzitě Laval v kanadské provincii Québec, prokázal, že polyfenoly a oligosacharidy obsažené v extraktu z brusinek posilují výskyt bakterií rodu Bifidobacterium, který je spojován se sníženým rizikem cukrovky a kardiometabolických onemocnění. „Za normálních okolností jsou tyto bakterie stimulovány konzumací vlákniny. Stejný účinek jsme pozorovali u brusinkového extraktu s téměř dvacetkrát nižší dávkou,“ uvedl Jacob Lessard-Lord, postdoktorand INAF.

Brusinkový extrakt stimuluje rovněž bakterii Akkermansia muciniphila, která hraje důležitou roli ve zdraví střevní sliznice, pomáhá snižovat zánět a posiluje střevní bariéru. To je obzvlášť zajímavé z hlediska snižování škodlivých účinků západní stravy.

„Západní strava mění mikrobiom, způsobuje záněty sliznice a narušuje integritu střevní bariéry, která hraje klíčovou roli při ochraně organismu před bakteriemi přítomnými ve střevě. Změna střevní bariéry pak umožňuje průchod lipopolysacharidů a je rozhodujícím faktorem při vzniku a progresi zánětu a metabolických onemocnění,“ vysvětlil Yves Desjardins. „Neustálý zánět, který je důsledkem přítomnosti lipopolysacharidů v těle, může vést k několika chronickým onemocněním, včetně cukrovky a kardiovaskulárních chorob,“ dodal.

Při zařazení do vyvážené stravy by extrakt z brusinek mohl modifikovat zánětlivou dráhu a zlepšit prognózu chronického onemocnění. Stimulací bakterií Akkermansia muciniphila a Bifidobacterium dochází k regeneraci mikrobioty a obnově protizánětlivého prostředí.

Výzkumný tým má nyní zájem prozkoumat dlouhodobé účinky extraktu. „Je slibné pozorovat příznivý účinek již po čtyřech dnech,“ vyjádřil nadšení Jacob Lessard-Lord. Studie byla publikována ve vědeckém časopise npj Biofilms & Microbiomes.

Zdroj: sciencedaily.com, dále dle textu

1196