Bolest ochromí duši i tělo – léčba z pohledu psychiatra

Prožitek bolesti záleží na mnoha faktorech: na povaze člověka, jeho temperamentu, genetických dispozicích, osobním postoji k sobě samému i ke světu, ale také na náladě a aktuálních my- šlenkových pochodech, stavu pozornosti a únavy, případně na prožívaném stresu. Roli hrají i dříve zažitá traumata a předchozí zkušenosti s bolestí. Silný vliv mají dále psychosociální a kulturní vlivy – tedy nastavení vůči bolesti v rodině a ve společnosti.

Akutní, nebo chronická?

Akutní bolest má svůj účel (adaptivní význam). Chrání nás před poškozením tkáně těla. Aktivuje nás, abychom řešili problém, který ji vyvolal. Často ji doprovází úzkost. Pokud se vyřeší její příčina, dá se snadno vyléčit. Chronická bolest oproti tomu žádný adaptivní význam nemá, neaktivuje nás, ale spíše ochromuje a deprimuje. Abychom bolest mohli nazvat chronickou, měla by trvat alespoň 6 měsíců, nemusí být známá její příčina, musí způsobovat tělesné nebo duševní utrpení a zhoršovat kvalitu života. Chronická bolest se léčí obtížně, neboť její příčinu často nelze odstranit. Její projevy lze však více nebo méně úspěšně zmírnit.

U cukrovky jde o nervy

Jedna komplikací diabetu je bolestivá diabetická polyneuropatie (onemocnění periferních nervů). Jako každé chronické komplikaci jí lze předcházet dobrou kompenzací diabetu. Často se v průběhu léčby diabetu bolesti i zmírní, pokud se kompenzace zlepší. Problémem ale bývá, že hlavně diabetes 2. typu je u mnoha lidí rozvinutý již dlouho před tím, než se diagnostikuje, a může tím pádem kvalitu periferních nervů a cév déle zhoršovat.

Když trpí i duše

Velmi časté bývá spojení chronické bolesti s depresí. Jejich souvislost a vzájemné ovlivnění je oboustranné – deprese zhoršuje vnímání bolesti a chronická bolest může depresi vyvolat. Případně již existující depresivní onemocnění zhorší, prodlouží, nebo znesnadní jeho léčbu. Chronická bolest se může objevit i při nepatrném nebo nulovém poškození tkáně těla. Jde například o každodenní bolesti žaludku při příchodu domů v období napjatého partnerského vztahu. A naopak, velmi výrazné tělesné poškození nemusí způsobit bolest žádnou. Vzpomeňme třeba na Tuláka po hvězdách, který v mučivé svěrací kazajce odpoutával svoji mysl a bolest nevnímal.

Bolest i bez příčiny

Tělesně pociťovaná bolest nemusí mít vždy tělesnou příčinu. Často například někoho bolí hlava z napětí před zkouškou ve škole. Ne každý, kdo si stěžuje na bolesti bez zjevné příčiny, je ale agravant (přehání) nebo simulant (předstírá). Naopak, pokud člověk trpí chronickými bolestmi, i když jejich tělesnou podstatu vyloučíme, je potřeba jeho stesky brát vážně. Je na místě hledat problém a situace, které bolesti a jejich vnímání zesilují, a naopak momenty, které bolest a její vnímání zmírňují.

Záchrana v podobě analgetik

Při léčbě akutní bolesti se nejčastěji používají analgetika, ať už přede-pisovaná lékařem, nebo volně dostupná v lékárnách. Hlavní význam má však odstranění příčiny bolesti. Chronická bolest se léčí obtížně, hlavně proto, že její příčina často není nalezena nebo ji nejde zcela odstranit. Na léčbu chronické bolesti se specializují neurologové a anesteziologové v ambulancích pro léčbu bolesti. Používají se běžná analgetika, jejich vzájemné kombinace nebo kombinace s jinými léky, např. s antiepileptiky nebo antidepresivy.

Když se řekne alternativa

Dalšími specialisty na léčbu chronické bolesti jsou psychosomatičtí lékaři, kteří většinou nepoužívají běžná analgetika, ale spíše alternativní způsoby léčby. Alternativu vnímejte v tomto případě v pravém slova smyslu jako jinou možnost, nikoli šarlatánství. Psychosomatici pojímají bolest jako komplexní fenomén těla i duše, snaží se mezi nimi hledat vzájemnou souvislost a léčí pomocí technik, jako jsou akupunktura, akupresura, relaxace, meditace, hypnóza a různé formy psychoterapie. Léčbě bolesti se věnuje i homeopatie, fytoterapie (léčba léčivými bylinami) a čínská medicína. Specifickou oblastí léčby chronické bolesti jsou různé typy rehabilitace a lázeňská léčba.

Obávaná závislost

Alternativní techniky se doporučuje využívat hned z několika důvodů. Jednak se tímto způsobem často odstraní i příčina samotné bolesti, ale také na ně nevzniká tělesná závislost, což u léčby chronické bolesti pomocí analgetik naopak hrozí. Při užívání léků proti bolesti se stává, že nepříjemné pocity zmírníme natolik, že přestaneme mít potřebu řešit původní příčinu bolesti. U léků volně prodejných mnohdy podceňujeme nebezpečí vzniku návyku – vždyť jsou snadno dostupné, tak přece nemohou škodit. U léků na recept zase míváme dojem, že když je předepíše lékař, též nemohou škodit. Často pak přeslechneme radu lékaře nebo lékárníka, že je nemáme užívat dlouhodobě, každodenně, případně kombinovat je s jinými léky na bolest či nervozitu, nebo dokonce s alkoholem. Pak se snadno rozvine nejen závislost na analgetikách, ale mnohdy i závislost kombinovaná právě s hypnotiky (hlavně u lidí, které bolest budí ze spaní a užívají oba zmíněné druhy léků), nebo s alkoholem (což se týká zejména těch, kteří zahánějí sklenkou i jiné nepohody než bolest).

Vnímejte varovné signály

Mezi léčbou, nadužíváním a závislostí je velmi tenká hranice. Často se přehlédnou varovné signály nadměrného užívání léků, jako je jejich pravidelná konzumace bez rozmyslu a důvodu, příliš časté užívání nebo požadování léků se silnějším účinkem. Následkem nadužívání léků na bolest je poškození zdraví, zhoršení psychického stavu nebo narušení vztahů. Je třeba si uvědomit, že ne všechna analgetika vyvolávají tělesnou závislost. Odvykací příznaky (tzv. absťák) ve chvíli, když tělo „své léky“ pravidelně nemá, bývají časté například u opiátových analgetik. Běžná bývá ale i závislost „psychická“, kdy člověk musí látku mít, protože má dojem, že bez ní by určitě bolest přišla. Léky proto užívá preventivně a soustavně. Vzniká tak podobný vztahový a společenský problém jako při tělesné závislosti.

MUDr. Jana Komorousová, Ph.D.

1065

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný