Asertivní jednání vám pomůže získat sebevědomí: V rukách diabetiků může být dobrým nástrojem

Asertivní jednání vám pomůže získat sebevědomí: V rukách diabetiků může být dobrým nástrojem
Upřednostnění vlastních potřeb před ohledem na druhé není postoj sobecký, ale zodpovědný Zdroj: Shutterstock

Asertivita je zdravé a přiměřené sebeprosazování, které je obecně výhodné a široce využitelné. Pro diabetiky, kteří se někdy mohou cítit být diskriminovaní a jsou často vystaveni nutnosti prosadit svoje potřeby, je asertivita jedním z možných nástrojů efektivní komunikace.

Asertivní jednání je zaměřeno na přiměřené vlastní sebevědomí a pozitivní postoj k druhým. Nejedná se o manipulaci, tedy o ovlivnění druhého k vlastnímu prospěchu. Asertivně jednáme, pokud známe svoje potřeby a dokážeme je přiměřeně prosadit bez toho, abychom omezovali svobodu druhých. Zodpovědný diabetik například ví, že má obědvat, před tím si zkontrolovat glykemii a aplikovat přiměřené množství inzulínu. Asertivní diabetik k tomu naplánuje a vyjedná dopředu se svým zaměstnavatelem podmínky pauzy na oběd a sdělí svým, kolegům nebo klientům: „Počkejte, prosím, 20 minut, mám nyní přestávku.

Nebojte se upřednostnit vlastní potřeby před ohledem na druhé

V naší společnosti je obecně vžitý spíše úzus, že své chování, myšlenky a emoce máme posuzovat z pohledu druhých. To je omyl. Každý je zodpovědný sám za sebe. Příkladem asertivního jednání může být odmítnutí nabízeného jídla, neboť už jsme právě jedli a další příjem sacharidů je nežádoucí. Je potřeba si uvědomit, že jsem najezený, nemám chuť na další jídlo a současně nechci urazit hostitele.

Upřednostnění vlastních potřeb před ohledem na druhé není postoj sobecký, ale zodpovědný. Jasně projevené odmítnutí, které vychází z vlastního přesvědčení o tom, že skutečně teď nechci jíst, nevyvolá v hostiteli ani pochybnost, zda mi nemá dál nabízet, ani obavu, zda neodmítám jeho osobně, ne nabízený pokrm: „Děkuji, nebudu jíst, ale rád si dám něco k pití.“

Dospívání s diabetem: Většina dětí si sladkost dopřeje, na kompenzaci však zapomínají

Sedáme si do táborové jídelny – 20 dívek a 24 chlapců ve věku 12–17 let. Všichni mají cukrovku a léčí se inzulinem. Rozdáváme jim dotazník o ...

Naučte se jasně formulovat své požadavky

Asertivní vystupování je založeno na jasné definici cílů, kterých chceme dosáhnout. Poté konkrétně vyjadřujeme svá přání, myšlenky a pocity… Je tedy potřeba začít poslouchat svoje tělo, na základě toho si definovat, čeho chceme dosáhnout, případně od koho k tomu co potřebujeme, pak dokážeme jasně formulovat svoje požadavky.

Muž chce například zhubnout, ale žena stále peče a vaří nadměrné množství jídla, které se dojídá, aby se nevyhodilo. Muž si uvědomí, že kdyby doma nadměrné množství jídla nebylo, mohl by jíst méně. Může tedy vznést požadavek vůči své ženě, aby vařila menší množství jídla, případně mu nadbytečné jídlo nenabízela. Lze případně požádat ženu: „Mám pocit, že potřebuji radikálně změnit stravovací návyky, pomohlo by mi, kdybychom se v tom podpořili navzájem a hubli spolu.“

Najděte řešení výhodné pro obě strany

Mezi nejdůležitější asertivní dovednosti v mezilidské komunikaci patří schopnost dosažení kompromisu nebo konsenzu. U kompromisu se jedná o „prostřední řešení“, tedy ústupek z obou stran, u konsenzu jde o řešení, se kterým souhlasí obě strany, obě vyhrávají. Obojí vychází ze vzájemného naslouchání, z motivace vyhovět požadavku druhého, pochopení pro jeho zájmy, připuštění jeho názoru a pohledu na věc: „Pojďme se zamyslet, zda bychom nenašli nějaké třetí řešení, které bychom akceptovali oba.“

Své chování nemusíte omlouvat a vysvětlovat

Dále je obecně vžité, že vše, co děláme, máme umět zdůvodnit, vysvětlit, ospravedlnit. To je ale také omyl. Své chování nemusíme omlouvat a vysvětlovat. Pokud nemůžeme přijít na schůzku v nabídnutém čase, nemusíme udávat důvod, stačí sdělit, že to nejde a případně nabídnout jiný čas. Protějšek nemusí vědět, že v navrhované době zrovna obědváte, přepichujete pumpu nebo relaxujete.

Svůj názor či postoj můžete změnit

Další obecně přijímaná pravda je, že je třeba trvat na svém postoji, který jsme si jednou zvolili. Podle pravidel asertivní komunikace však máme právo průběžně změnit svůj názor nebo postoj, neboť ty se v čase a vlivem našich zkušeností vyvíjejí. Doteď jsme např. pracovali do večera a byli jsme k zastižení na telefonu celou noc i celé víkendy, ale nyní jsme si uvědomili, že to našemu zdraví škodí, a je jen naše rozhodnutí, že to změníme. Změnu jasně oznámíme, aniž bychom ji ospravedlňovali nebo vysvětlovali: „Vezměte, prosím, na vědomí, že od příštího týdne nebudu k zastižení na telefonu po 16. hodině.“ Je na ostatních, aby tuto změnu přijali.

Jak prosadit vlastní požadavky?

Pokud je potřeba prosadit vlastní požadavek, lze použít techniky tzv. „gramofonové desky“. Jde o prosazení vlastního oprávněného požadavku a ignorování manipulací druhého. Prostředkem je nerozvíjení argumentace svojí ani druhého, ale je třeba se držet problému: „Děkuji za nabídku, ale chtěl jsem vodu.“

Pro odmítnutí přání nebo požadavku druhého, se používá tzv. „asertivní NE“, což znamená NE bez vysvětlování, omlouvání, sebeobviňování: „Tohle neudělám.“ Vysvětlováním přinášíme do komunikace zbytečné pochybnosti o tom, jestli si to náhodou ještě nerozmyslíme.

Přírodní lékárnička do kufru: Migréna, průjem nebo nachlazení vám už dovolenou nezkazí

Průjmová onemocnění Průjem nebývá na dovolené ničím neobvyklým. Stačí napít se vody z kohoutku nebo vyzkoušet jídlo z pouličního stánku a můžete ...

Jak vyjádřit a přijímat kritiku?

Vyjádření kritiky by mělo vycházet z pocitů mluvčího, měla by být pronášena konkrétně a věcně, bez obecných výroků, které vyvolávají pocit viny nebo konflikt: „Nelíbí se mi, jak se mnou teď mluvíš.“ Přijímanou kritiku akceptujeme, nereagujeme vzápětí vlastní kritikou. Lze říct: „Děkuji za zpětnou vazbu, pokusím se příště reagovat přiměřeně.“

Jak vyjádřit a přijímat pochvalu?

Další asertivní dovedností je vyjadřování i přijímání pochvaly. I ta by měla být formulována konkrétně a věcně, měla by vycházet z pocitů mluvčího: „Mám radost, že jsi mě podpořil.“ Pochvalou nemusíme šetřit, sytíme jí vztahy a dáváme najevo vlastní zájem o druhé. I další vžitá pravda, že přijmout pochvalu je sebestředné, je omyl. Míváme pocit, že si pochvalu nezasloužíme, pak pochvalný výrok deklasujeme. Přijmout pochvalu je ale slušné a dáváme tím najevo, že nás zájem druhého těší: „Děkuji.“

Pokud chceme být zodpovědní, musíme na sebe myslet, musíme se učit prosadit svoje potřeby jak v rodině a mezi přáteli, tak v zaměstnání a při vyřizování běžných záležitostí. K tomu je výhodné osvojit si asertivní dovednosti a učit se pomocí nich komunikovat.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky MUDr. Jany Komorousové, Ph.D.

4128

Diskuze k článku