Artróza: první příznaky bolesti kloubů

Artróza se dnes někdy nazývá civilizační chorobou. Díky moderní medicíně se lidé dožívají stále vyššího věku a tak je i výskyt artrózy častější. K tomu přispívá i plynulá změna životosprávy k horšímu – máme čím dál, tím méně zdravého pohybu, narůstá počet lidí s nadváhou a přidružují se metabolická onemocnění, včetně cukrovky.

Co je osteoartróza a jak je častá?

Lidská kloubní chrupavka je základní součástí kloubů. Umožňuje jejich hladký pohyb a tlumení nárazů. To vše díky jejím nesmírně výhodným biomechanickým vlastnostem – především nízkému tření povrchů při zátěži a její elasticitě. Poškození chrupavky vede ke kloubnímu onemocnění – osteoartróze, nebo-li zkráceně artróze.

Osteoartróza, zejména váhonosných kloubů (kolena a kyčle), je nejčastějším a nejzávažnějším onemocněním kloubů a postihuje až 15 % populace. Její výskyt stoupá exponenciálně s přibývajícími roky, ve věkové skupině nad 65 let najdeme artrózu u více než poloviny lidí a u seniorů nad 75 let dokonce až u 80 %. Jde často o onemocnění progresívního charakteru, vedoucí k rychlému poklesu funkčních schopností a zhoršené kvalitě života (bolesti, omezení rozsahu pohybů, otoky, deformity). Výsledkem bývá často chirurgické řešení – totální kloubní náhrada.

Jaké jsou první příznaky osteoartrózy?

První příznaky závažnějšího poškození kloubních chrupavek, počínající osteoartrózy, bývají mírné, plíživé. Chrupavka je ze své podstaty tkáň, která nevnímá bolest, neobsahuje nervová zakončení. Bolesti se projeví, až když dojde v důsledku nadměrného opotřebení chrupavky ke dráždění okolních struktur – kostí pod chrupavkou či kloubní výstelky. Ke dráždění kosti a později i trvalým změnám na kosti dojde při významné změně kvality chrupavky, její pružnosti a tloušťky. K tomu ovšem dochází většinou až v pokročilejších stádiích artrózy, kdy je chrupavka významně ztenčena (pro představu přibližně na polovinu původní tloušťky). Proto u těch, kteří „přehlížejí“ úvodní příznaky, leckdy popíše lékař na prvním rentgenu již poměrně pokročilé změny.

Časné, nenápadné, varovné příznaky počínající artrózy jsou proto nesmírně důležité a je třeba brát je vážně. V případě opakovaného výskytu vyhledejte lékaře raději dříve, na místě je zhotovení základního rentgenového snímku. Zjednodušeně řečeno, prvotní obtíže jsou způsobené zánětlivými změnami v kloubní výstelce, která reaguje na „otěr“ chrupavek. Mikroskopické volné kousky opotřebené chrupavky se vychytávají v sinoviální kloubní výstelce, působí v ní zánět a sekundárně pak změny ve složení kloubní tekutiny. Ano, i když o tom spousta pacientů neví, naše tělo reaguje na poškození kloubů klasickým „zánětem“ a první projevy artrózy se tak podobají jakémukoliv jinému zánětu v těle.

Ústup potíží neznamená vyléčení

Postižený kloub tedy bolí, otečou okolní tkáně. Někdy se zmnoží i nitrokloubní náplň, která je ale bohužel méně kvalitní než viskózní, olejovitá tekutina u zdravého kloubu. Při akutním projevu artrózy může být kloub i lehce zarudlý a teplejší. Mezi typické obtíže patří také ranní ztuhlost a „startovací bolesti“ – chvíli trvá, než se po delší noční nečinnosti kloub opět rozhýbe. Tyto příznaky obvykle postupně během několika dní odezní a pak může následovat i několik měsíců období „klidu“, než dojde k další atace. Klidové období s vymizením obtíží a návratem „do normálu“ bohužel většina pacientů považuje za dobrou známku. Myslí si, že je tím problém vyřešený a dalšímu opakování obtíží nepřikládají větší význam. Ve skutečnosti se ale intervaly mezi „atakami“ zkracují a pak i menší přetížení vyvolává bouřlivější „dekompenzaci“ artrotických obtíží. Teprve ta přivádí pacienta k lékaři, leckdy již i s klidovou bolestí.

V této pokročilejší fázi artrózy bývají často rozvinuté i změny trvalého rázu: omezení pohybu v kloubu, kontraktury okolních svalů a vazů, změny na kostech, počínající vyosení kloubu, trvalé poškození chrupavek. Sekundární důsledky zanedbané artrózy se mohou projevit i na dalších částech těla – například formou špatného postavení pánve, narušením statiky páteře a s tím souvisejícími obtížemi.

Proč je pro diabetiky důležité starat se o své klouby?

Zejména u mladých, aktivních jedinců je možné často pozorovat poškození kloubní chrupavky odpovídající pokročilým stupňům degenerativních změn u řádově o několik desítek let starší populace. U takových pacientů též hovoříme o tzv. chondropatii, prvním stupni postižení chrupavky. Obecně lze říci, že se jedná o poruchu rovnováhy mezi odolností chrupavky, jejím zatížením a schopností remodelace. Stejně tak u pacientů s celou škálou metabolických onemocnění, rozvinutý diabetes mellitus nevyjímaje, dochází k časnějším či výraznějším degenerativním změnám pohybového aparátu a s tím spojeným obtížím.

Je tedy velmi důležité, aby péče o klouby a pohybový aparát jako celek byla dlouhodobá, systematická a zejména u rizikových skupin pacientů zahájená včas.

Jak zpomalit či zastavit artrózu?

Diagnostikou i nastavením adekvátní léčby včetně vhodných preventivních opatření se zabývají lékaři především v oboru ortopedie a revmatologie. Terapii bez nutnosti operačního zákroku nazýváme také „konzervativní léčbou artrózy“. Cílem aktivní spolupráce lékaře a pacienta je zpomalit či zastavit další rozvoj degenerativních změn kloubů. V případě závažnějších problémů je třeba zahájit ve správnou chvíli intenzivnější terapii, případně záchovný ortopedický operační zákrok (například miniinvazivní artroskopické ošetření kloubu). To vše se děje s cílem co nejvíce oddálit či eliminovat nutnost definitivního radikálního výkonu, tedy ve většině případů totální náhradu kloubu protézou.

V pokračování článku v dalším čísle DIAstylu se dozvíte podrobnosti o tom, jak můžete správnou péčí o své klouby artróze předcházet. Podrobně také rozebereme možnosti neinvazivní konzervativní léčby artrózy.

MUDr. Petr Kos

je vedoucím lékařem kliniky ReGeneo a specialistou v oboru ortopedie na Klinice dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN v Motole. Je vedoucím lékařem dětských ortopedických ambulancí kliniky. K tomu neodmyslitelně patří i komplexní péče o sportující mládež či sonografie pohybového aparátu jako celku. Podílí se také na vědeckovýzkumné činnosti kliniky, publikuje u nás i v zahraničí, především k problematice lidské chrupavky a je členem odborných společností pro ortopedii a rehabilitační lékařství.

Klinika Regeneo

Pracoviště ReGeneo je nestátní nesmluvní ambulantní zdravotnické zařízení, poskytující péči v oboru rehabilitace, ortopedie a fyzioterapie. Sídlí na Praze 6 – Ruzyni. Vedoucími lékaři jsou v oboru rehabilitace MUDr. Andrea Švojgrová, primářka rehabilitačního oddělení Nemocnice Říčany, v oboru ortopedie MUDr. Petr Kos, vedoucí lékař dětských ambulancí Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN Motol. Výhodou pracoviště je úzká a intenzivní spolupráce mezi uvedenými obory, zajišťující komplexní a flexibilní individuální terapii.

Více informací získáte na webu www.regeneo.cz, na tel. čísle 731 828 302, nebo prostřednictvím mailu info@regeneo.cz.

3911

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný