Pískání v uších může vést až k depresi. U diabetiků může být ukazatelem rozvoje neuropatie
Artróza: pomáhá vhodný pohyb, rehabilitace i léky
Bolestivé artróze lze účinně předcházet režimovými opatřeními i správným pohybem. V článku se proto zaměříme zejména na to, jaké máme možnosti ovlivnit onemocnění bez přímého zásahu do kloubu.
Co ovlivňuje stav kloubů?
-
Přiměřená tělesná hmotnost
Problematika prevence i neoperační léčby artrózy je komplexní. Z pohledu mechanického zatížení kloubu je základní přiměřená tělesná hmotnost. I mírná nadváha podstatně zvyšuje riziko časných degenerativních změn. U obézního diabetika je základem úspěchu víceoborová spolupráce samotného pacienta nejen s diabetologem, ale i s obezitologem resp. nutričním terapeutem.
-
Vhodná obuv a ortopedické pomůcky
Významnou roli hrají i pohybové návyky – vhodné stereotypy pohybu při práci, chůzi nebo běhu, optimální ergonomie na pracovišti, správné postavení dolních končetin při zátěži. Ortoped, rehabilitační lékař nebo fyzioterapeut by vám měl poradit s volbou vhodných ortopedických pomůcek, pokud potřebujete kompenzovat např. plochonoží a jiné vady postavení končetin. Konzultujte se svým lékařem typy obuvi na běžnou chůzi i sport. Obecně je vhodná správně odpružená a pohodlná obuv, která snižuje přenos nárazů na klouby a pohybový aparát jako celek. U diabetiků, zejména s neuropatií a rizikovýma nohama, je samozřejmě nezbytné přihlédnout k odpovídajícímu provedení stélky, prostornosti a bezpečnosti obuvi.
-
Správná pohybová aktivita
Neméně důležitá je volba vhodných pohybových aktivit. Obecně platí, že kloubům prospívá pravidelný nenárazový cyklický pohyb v co největším rozsahu pohybu. Udržování plné pohyblivosti patří k základům pohybové terapie artrózy. Ideální je tedy např. jezdit 2 x denně 15 minut na rotopedu bez větší zátěže, dále je vhodné plavání, případně rekreační cyklistika, procházky nebo běžecké lyžování. Pokud se takto pravidelně pohybujete, pro vaše klouby pak není takové riziko podniknout např. o víkendu jednorázově větší zátěž.
Za obecně nevhodné se při artróze považují aktivity doskokové, s tvrdými nárazy, s náhlými změnami směru (fotbal, basketbal,…) a aktivity s ohýbáním kolen v zátěži (dřep, posilovna…).
Komu vydrží klouby déle?
K pochopení principu artrózy se nabízí přirovnání kloubu k ložisku ve stroji. Pokud je ložisko dobře namazané, správně utažené a usazené, je zatěžované symetricky bez větších „nárazů a vibrací“ ve vhodném směru, pak vydrží nejdéle. S klouby to není jinak. Pokud je zátěž na končetinu ve správném postavení přiměřená, plynulá, pravidelná, nenárazová, cyklická a kloub je správně vyživován, pak vydrží déle.
Naopak velmi neoptimální situace, která pacienty často přivádí k lékaři, nastane ve chvíli, kdy „prosedíte“ celý týden v práci či v autě a o víkendu se vše snažíte nárazově dohnat. Nepřipravený kloub se vám po zátěži pravděpodobně nezapomene ozvat bolestí nebo otokem.
Chrupavka se chová jako „houba“
Veřejnosti je málo známý fakt, že chrupavka není vyživována cévami přes kost, ale z kloubní tekutiny. Chrupavka se chová jako „houba“, živiny nutné k regeneraci a správné mechanické funkci doslova „nasává“ z tekutiny v okolí. Při pravidelném, vhodném pohybu se tvoří kvalitnější kloubní tekutina. Jinak řečeno, když kloub není zatěžován vůbec nebo jen nárazově krátkodobě, chrupavka není dostatečně zásobená živinami. Zhoršují se její biomechanické vlastnosti, je náchylnější k prasklinám a nadměrnému „otěru“. To vše vede k časnějšímu rozvoji pokročilých a nevratných artrotických změn.
Rehabilitace a fyzikální terapie artrózy
Pohybová rehabilitace je základem ve všech fázích artrózy. Konkrétní rehabilitační postup zvolí lékař při vyšetření v ambulanci podle klinického stavu postiženého kloubu a stupně poškození např. na rentgenovém snímku. Detailní popis rehabilitačních postupů není předmětem dnešního článku, ale v principu jde o šetrné udržení rozsahu pohybu, kloubní stability a polohocitu posilováním správných svalových skupin, strečinkem těch přetížených a korekcí pohybových stereotypů.
Ke zmírnění bolestivých projevů artrózy, otoků, ke zlepšení prokrvení a hojení lze s převážně dobrým efektem využít fyzikální přístrojovou terapii. Nejčastěji dostupná je magnetoterapie, terapie ultrazvukem, elektroterapie nebo vodoléčba. Z modernějších přístrojů je možné využít např. terapii laserem, kryoterapii či Tecar terapii. Další možností je při pokročilých stádiích artrózy např. rentgenové ozáření a dobré výsledky mívá i lázeňská terapie.
Jak dodat chrupavkám výživu a zmírnit projevy artrózy?
Existuje celá škála potravinových doplňků a léčiv ve formách tablet, kapslí, gelů, rozpustných nápojů atd. Některé přípravky mají účinek čistě analgetický, tedy proti bolesti. Jiné mají navíc účinek protizánětlivý, tím pádem ovlivňují i podstatu vlastního onemocnění a zmírňují jeho průběh. Další přípravky mají primárně dodávat stavební kameny k regeneraci kloubů, chrupavek, kloubní tekutiny, vazů a kostí. Některé z nich též působí i na úrovni protizánětlivé.
NSA – nesteroidní antirevmatika
První skupinou jsou tzv. NSA – „nesteroidní antirevmatika“. Příkladem nejznámějšího, volně prodejného zástupce této skupiny je ibuprofen. Má sice dobrý protizánětlivý i analgetický efekt, ale pro své četné vedlejší účinky není vhodný pro dlouhodobé užívání, obdobně jako ostatní léky této skupiny. Postupně byla vyvinuta celá řada modernějších NSA, cíleněji působících na zánětlivé změny při artróze. Nicméně tato skupina je stále zatížena velkou mírou někdy i závažných vedlejších účinků (na kardiovaskulární a zažívací systém, ledviny i další). Tedy pouze výjimečně se přistupuje k dlouhodobé terapii moderními selektivními nesteroidními antirevmatiky a to vždy pod důslednou kontrolou lékaře, především revmatologa.
SYSADOA – pomalu působící léky na artrózu
Druhou rozsáhlou skupinou léků jsou tzv. SYSADOA (z anglického „symptomatic slow acting drugs of osteoarthritis“). Jsou to symptomaticky, pomalu působící přípravky, určené mj. k léčbě artrózy. Patří sem především léčiva obsahující glukosamin sulfát, chondroitin sulfát a příbuzné sloučeniny, které mají za úkol dodat kloubu potřebné stavební kameny chrupavky. Doporučuje se užívat je v tříměsíčních cyklech (3 měsíce denně doporučená dávka a poté 3 měsíce pauza nebo výměna za preparát s jinou účinnou látkou). Je diskutabilní, zda tyto přípravky opravdu chrupavku obnovují, u velké části pacientů ale subjektivně částečnou úlevu přináší.
Mezi další účinné látky ze skupiny SYSADOA patří diacerein (rostlinný přípravek z rebarbory s dobrým protizánětlivým účinkem), dále např. produkty ze sóji či avokáda, stimulující buňky chrupavky k lepší regeneraci a tvorbě chrupavčité tkáně.
Pozitivní efekt se také připisuje přípravkům s obsahem kolagenu v různých podobách. Řada preparátů je kombinovaných, obsahujících několik výše uvedených účinných látek, často doplněných řadou dalších minerálů a vitamínů. Od SYSADOA lze ale očekávat převážně efekt částečný, spíše při mírnějších stupních artrózy a po dlouhodobějším užívání. Tato skupina v žádném případě nenahrazuje komplex všech uvedených opatření.
Vliv má i kompenzace diabetu
Faktorem, přispívajícím nemalou měrou ke zpomalení a co nejmírnějšímu průběhu artrózy, je také dobrá dlouhodobá kompenzace metabolických onemocnění. Kompenzace diabetu a výše glykemie má vliv na správné hojení i na nervově cévní zásobení tkání. Roli může hrát i přítomnost např. dny se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi a řada dalších nemocí.
MUDr. Petr Kos, klinika ReGeneo
9150
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný