Ananas chocholatý

Chemické složení plodenství ananasu se u jednotlivých odrůd mírně odlišuje. Obsahuje sacharidy, bílkoviny, vlákninu, minerální látky, organické kyseliny, aminokyseliny, enzymy a vitamíny.

Co vše lze najít v ananasu

Ananas obsahuje vitamín C, provitamín A, vitamíny B i E. Jeho součástí je i enzym bromelain, z něhož se vyrábí mimo jiné léky ke zlepšení zažívání, léky s protizánětlivými účinky a léky regulující krevní srážlivost. Obsažené sacharidy tvoří hlavně hroznový cukr (glukóza), ovocný cukr (fruktóza) a řepný cukr (sacharóza). To ovšem neznamená, že je diabetik jíst nesmí.
Vláknina i další látky obsažené v ananasu zpomalují vstřebávání těchto jednoduchých cukrů. Diabetik by měl podle tabulek s množstvím sacharidů spočítat, jak velkou porci může do jídelníčku zařadit, a svoji porci ananasu pokud možno odvážit, tedy nejen odhadnout.

100g ananasu obsahuje přibližně 12g sacharidů a naše tělo z něj získá 197 kJ.

Jak ananas upravovat?

Ananas lze konzumovat syrový, jako kompot nebo sušený. Připravují se z něho džemy, marmelády nebo šťávy. Vláknitý střed bývá vhodnější odstranit. Plody nezralého ananasu mohou vyvolat zažívací potíže či dokonce otravu. Z ananasové šťávy je možné získat jejím kvašením také alkoholické nápoje (víno, chicha nebo pinãcolada) či ocet. Maso upravované společně s kousky ananasu bývá křehčí.

Hubnutí s ananasem

V Americe je ananasová šťáva používána jako prostředek k léčbě zánětů, výronů, bradavic a proti parazitům. Celosvětově je ananas používán také k hubnutí, jako prostředek pro snižování chuti k jídlu a jako preventivní látka proti vzniku žaludečních vředů. Jeho účinky při redukci hmotnosti však nelze přeceňovat. Pro redukci hmotnosti je v první řadě třeba dostatek intenzivního pohybu a úprava jídelníčku. Samotnou konzumací ananasu, ať již v syrovém stavu či tobolkách, nelze bez těchto opatření zhubnout.

Víte, jak ananas nejúčinněji použít pro zhubnutí?
Vezmete si dva ananasy, vložíte do podpaží a vyběhnete dvakrát do třetího patra a zpátky.

Svoje využití mají rovněž ananasové listy. Šťáva z listů se používá v lidovém léčitelství k ošetření spálenin, kožních zánětů či obtížně se hojících ran. Odvar listů užívají indiáni při zánětech močových cest a léčení pohlavních chorob. Z jemných bílých vláken získaných z listů se vyrábějí sítě, provazy, papír a látky (ananasové hedvábí).

Ananasovník v historii

Věděli jste, že plody ananasu byly přivezeny do Evropy, podobně jako brambory, kakao, paprika, rajčata, až po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem? Ananasovník je stará kulturní rostlina, kterou hojně pěstovali původní obyvatelé Ameriky. Dlouhou dobu se v Evropě pěstování ananasu nedařilo. Dovoz zralých plodenství ze zámoří byl v té době prakticky nemožný, avšak sazenice vydržely i několikaměsíční přepravu. Štěstí začalo přát zahradníkům a pěstitelům až na konci 17. století, kdy byl ananas úspěšně vypěstován ve sklenících poblíž nizozemského města Leydenu. Poté ananas zdomácněl ve sklenících, zimních zahradách a oranžériích. Jeho pěstování se rozšířilo nejen v Nizozemí, ale i v Anglii, Francii a dalších evropských zemích. Vyšlechtěné odrůdy ananasu dnes rostou na plantážích v tropech a subtropech po celém světě. Ve zralém stavu má plod žlutavou až žlutooranžovou šťavnatou dužinu, jež příjemně voní i chutná. Nejlahodnější ananasy bývají ty, které dozrály přímo na mateřských rostlinách. Takové plody jsou ovšem velmi citlivé na otlačení, a proto je nelze přepravovat na delší vzdálenosti ani skladovat.

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.
Diabetologická ambulance Chrudim

1773

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný