Alzheimerova choroba jako „strašák“ lidí s cukrovkou. Proč si někteří vědci myslí, že by měla být nazývána diabetem III. typu?

Alzheimerova choroba jako „strašák“ lidí s cukrovkou. Proč si někteří vědci myslí, že by měla být nazývána diabetem III. typu?
V Česku se léčí s Alzheimerovou chorobou v průměru 60 tisíc lidí Zdroj: Shutterstock

Cukrovka v anamnéze představuje rizikový faktor pro rozvoj poruch kognitivních (poznávacích) funkcí. S tímto jde ruku v ruce i možný výskyt Alzheimerovy choroby, která je ne nadarmo nazývána neurodegenerativním onemocněním. Postihuje totiž nervový systém – primárně pak mozek. Tento proces může postupem času vést nejen k poruchám paměti, ale i k celkovému úpadku myšlenkových procesů.

Mnoho odborníků se zabývalo především diabetem II. typu a jeho spojitostí se vznikem Alzheimerovy choroby. Má se za to, že především dekompenzovaná cukrovka negativně působí na mozek a jeho funkce. Co tedy vědci zjistili a jak vy osobně můžete působit v rámci prevence kognitivních komplikací?

Definice Alzheimerovy choroby

V rámci Alzheimerovy choroby dochází systematicky k značnému úbytku neuronů neboli nervových buněk v mozku. Přesný spouštěč této nemoci není dosud známý. Má se však za to, že toto neurodegenerativní onemocnění mohou podpořit konkrétní faktory jako:

  • vyšší věk
  • hormonální nerovnováha (Alzheimerova choroba se častěji projeví u žen)
  • genetické dispozice
  • vážná traumata (úrazy) hlavy v anamnéze
  • oslabený imunitní systém
  • dlouhodobá expozice (vystavení) toxickým látkám
  • prodělaná virová či bakteriální onemocnění

A jaké jsou specifické projevy Alzheimerovy choroby? Například poruchy krátkodobé paměti v počáteční fázi, změny chování (depresivní ladění), dezorientace v prostoru i v čase a v pokročilejších fázích pak i agresivita, zmatenost, halucinace, poruchy řeči nebo obtížné rozpoznávání blízkých lidí. Ve výsledku pak člověk s nemocí ztrácí schopnost soběstačnosti a je odkázán na pomoc druhých v každodenních činnostech.

Labilní diabetes dokáže s životem “zamávat”. Oč se jedná a koho postihuje nejčastěji?

Nejčastěji se prokáže křehký neboli labilní diabetes u lidí s cukrovkou I. typu na inzulínu. Z neznámých příčin pak postihuje mnohem více ženy ...

Vědci hovoří o diabetu III. typu. Proč?

Dva vědci (Mario Barbagallo a Ligia J. Dominguez) zkoumali v rámci studie z roku 2014 spojitost diabetu II. typu s rozvojem Alzheimerovy choroby. Jako nejvýznamnější rizikový faktor v tomto případě uvedli opakující se epizody hyperglykémie, které mají na mozek destruktivní vliv. Mohou způsobovat trvalé kognitivní poruchy. Stejně tak dle odborníků působí nepříznivě u diabetiků i opakované hypoglykémie nebo například poruchy metabolismu tzv. beta amyloidu (bílkovina, jejíž produkce se automaticky zvyšuje při hyperglykémii a dokáže blokovat signály mezi nervovými buňkami mozku).

Rizikovým faktorem pro vznik Alzheimerovy choroby u lidí s diabetem II. typu je i rezistence na inzulín, jež je charakterizována sníženou odpovědí organismu na inzulín. Tělo jej zkrátka nedokáže správně využít. Tento stav může dokonce vyústit v hyperinzulinemii (zvýšená hladina inzulínu v krvi), která se negativně podepíše na hladině cholesterolu v krvi a též podle vědců naruší chemickou rovnováhu v mozku. Odborníci tvrdí, že takovýto negativní účinek je natolik intenzivní, že by měla být Alzheimerova choroba spojená s inzulínovou rezistencí nazývána diabetem III. typu!

Prevence je základ. Co můžete pro sebe udělat?

Chcete si udržet svěží mysl a bystrý mozek do vysokého věku i s diabetem? Potom se v rámci prevence snažte ukočírovat svou glykémii. Hladinu cukru v krvi byste měli pravidelně sledovat a současně ji udržovat v normě vhodným diabetickým jídelníčkem a případně i pohybem. Právě fyzická aktivita může u mnoha diabetiků II. typu zlepšit odpověď organismu na inzulín, tedy snížit inzulinovou rezistenci. Zároveň dojde k okysličení mozku, což je také žádoucí pro zdraví.

!!! Míváte vy nebo váš blízký (bez ohledu na diabetes v anamnéze) časté výpadky paměti, nebo snad sledujete náhlé změny chování či nálad? Pak raději navštivte svého praktického lékaře, který vás nasměruje k odborníkovi – nejčastěji neurologovi. Jen důkladné odborné vyšetření může vyvrátit nebo potvrdit možné neurologické onemocnění.

Zdroj: ncbi.nlm.nih.gov, lekarna.cz, webmd.com, labtestsonline.cz

2057

Diskuze k článku