Nízkosacharidová dieta: Pomůže při diabetu 1. typu?

Nízkosacharidová dieta: Pomůže při diabetu 1. typu?
Při nízkosacharidové dietě jsou sacharidy coby zdroj energie nahrazeny bílkovinami a zejména tuky. Zdroj: Shutterstock

V posledních letech je ve společnosti kladen stále větší důraz na složení a kvalitu stravování. Vzhledem k tomu, že zejména sacharidy obsažené ve stravě mají přímý vliv na kompenzaci diabetu, je zřejmé, že i dietní opatření měnící jejich množství budou ve středu zájmu. Mluvíme zejména o tzv. nízkosacharidových (low-carb), či jejich striktnějších variantách – ketogenních (very low-carb) dietách.

Celosvětová lékařská doporučení pro pacienty s DM1 se stran obsahu sacharidů (cukrů a škrobů) v jídle nikterak neliší od doporučení pro lidi bez diabetu. Průměrný denní příjem sacharidů by měl tvořit přibližně 45-50 % denního příjmu energie. Průměrný dospělý by tak při doporučeném denním příjmu 2000 kcal měl ve stravě přijmout asi 220-250 g sacharidů za den.

Kdy mluvíme o low-carb dietě? 

V rámci takzvaných nízkosacharidových diet je toto množství výrazně redukováno, přičemž nedochází ke snížení denního energetického příjmu. Sacharidy jsou tak coby zdroj energie nahrazeny bílkovinami a zejména tuky. O nízkosacharidové dietě mluvíme, pokud denní příjem sacharidů tvoří méně než 26 % energie, což znamená pro dospělé pod 130 g sacharidů za den. Ještě přísnější omezení pak představuje takzvaná ketogenní dieta, kdy denní příjem energie ze sacharidů nesmí přesáhnout 10 % – tedy přibližně 50 g sacharidů denně. Vzhledem k tomu, že množství energie, které lidský organizmus potřebuje se v dětství mění, je rozdílné i množství sacharidů, které bychom definovali jako nízkosacharidovou dietu. Zorientovat se vám může pomoci tabulka.

Léčba larvami u diabetické nohy – středověk, nebo moderní medicína?

V léčbě diabetické nohy hraje zásadní roli také uspokojivá kompenzace cukrovky. Nezbytnou součástí terapie diabetických defektů je lokální léčba, ...

Předpokládané výhody low-carb diety

Pokud se podíváme do historie, byla tzv. Allenova redukční dieta před objevem inzulinu před více než 100 lety jedinou léčbou, která dokázala pacientům s DM1 prodloužit život. Byla to dieta velmi drastická, jejímž základem bylo téměř úplné vyloučení sacharidů ze stravy. Nynější nízkosacharidové diety rozhodně tak přísné být nemusí, ale jejich předpokládané benefity vycházejí ze stejných základů. Snížením množství sacharidů v jednotlivých jídlech snižujeme také množství inzulinu, které před jídlem musíme aplikovat – tím pádem by mělo dojít i ke snížení počtu hypoglykémií. Zároveň by po jídle neměl následovat „výšvih“ glykémie, jehož viníkem jsou zejména sacharidy. Předpokládaným důsledkem by tak mělo být více času stráveného v normoglykémii a větší stabilita glykémií.

Vzhledem k tomu, že sacharidy tvoří také výraznou součást jídel, které mají takzvané „prázdné“ kalorie, dochází eliminací těchto jídel často i ke snížení hmotnosti.

Má low-carb i své stinné stránky?

Každá mince má ale dvě strany a musíme si uvědomit, že takto výrazný zásah do stravovacích návyků může mít i své stinné stránky. Vzhledem k tomu, že většina energie při nízkosacharidových dietách pochází z tuků, je extrémně důležité jejich složení. Zahlcení organizmu nesprávnými tuky by totiž mohlo mít za následek zvýšeních krevních lipidů, a tím pádem zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Vyplýtvání sacharidových zásob těla může také zvyšovat riziko těžké hypoglykémie a zejména u dětí pak musíme mít na zřetel jejich růst a správný vývoj, ke kterému je určité množství sacharidů nutné. V neposlední řadě je pak nutné zmínit zvýšenou časovou i finanční náročnost přípravy nízkosacharidových jídel.

Poraďte se s diabetologem

V rámci průzkumu, který prováděli autoři z diabetologického centra ve FN Motol ve spolupráci s kolegy z FN Královské Vinohrady a FN Brno a kterého se formou elektronického dotazníku zúčastnilo více než 700 dětí s DM1 a jejich rodičů vyplývá, že určitou formu redukce sacharidů ve stravě již zkoušelo až 40 % diabetických dětí. Zároveň je zřejmé, že poměrně malé množství pacientů nebo jejich rodičů konzultuje toto snižování se svým diabetologem a většinu informací čerpá z nelékařských zdrojů zejména na internetu. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně výrazný zásah do stravování, který s sebou může nést některá z výše popsaných rizik, je žádoucí, aby pacienti své rozhodnutí o eventuálním zahájení některé z nízkosacharidových diet konzultovali se svým lékařem, přičemž otevřený přístup je nezbytný na obou stranách.


Zapojte své děti do nové studie LOWCA

U dětí s DM1 nejsou vlivy (ať už pozitivní nebo negativní) nízkosacharidové diety zatím dobře prozkoumány. K rozšíření našich znalostí o tomto poměrně populárním způsobu stravování má mimo jiné přispět i klinická studie nazvaná Lowca, do které se mohou přihlásit děti a mladí dospělí od 6 do 20 let a jejímž koordinátorem je autor tohoto článku. Pokud máte zájem vyzkoušet nízkosacharidová jídla vyráběná každý den šéfkuchařem a dovážená až k vám domů, napište na e-mail Vit.Neuman@fnmotol.cz.

Mudr. Vít Neuman, lékař ordinující na Pediatrické klinice v pražské Fakultní
nemocnici Motol. | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením autora MUDr. Neumana

MUDr. Vít Neuman, Ph.D.

Lékař ordinující na pediatrické klinice v pražské fakultní nemocnici Motol. Zajímá se o roli stravy a speciálních diet na diabetes 1. typu. Své zkušenosti nasbíral i v zahraničí během stáže na pediatrické klinice v belgickém Gentu.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný text užitý v původním znění a se souhlasem autora MUDr. Víta Neumana, Ph.D.

2424

Diskuze k článku