4 chyby při rekreačních sportech aneb Jak se vyhnout zraněním

Kromě nesporných pozitiv s sebou sport nese také rizika. „Zranění je až nejhorší varianta, ovšem i pravidelný sport, který je příliš jednostranný nebo nezvládnutý technicky, přispívá k prohloubení špatných pohybových návyků a přetížení některých svalových skupin. Vždy je proto důležité vnímat signály vlastního těla, reagovat na bolest, kterou k nám vysílá, důsledně se protahovat a regenerovat,“ upozornila Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka pražské FYZIOkliniky.

Typická letní zranění:

• úrazy hlavy a krční páteře, obecně páteře (skákání do neznámé vody)
• zlomeniny lokte, nohy, poškození kolenních kloubů (kolečkové brusle)
• zlomenina zápěstí, dlouhých kostí rukou a nohou (cyklistika)
• odřeniny, hnisající rány

Vyvarujte se následujících chyb

1. Zanedbání protažení

Cviky na protažení by měly být součástí sportovního výkonu. Riziko natažení nebo natržení svalu se díky nim sníží na minimum. „Protažení celého těla, nejenom nohou nebo paží, je stejně důležité před výkonem i po něm. Na začátku se musí sval prohřát, protáhnout, aby nedošlo k mikrotrhlinám ve svalu a šlaše, po výkonu se uvolněním svalů zvýší odvod odpadních látek, aby mohl sval rychleji zregenerovat,“ vysvětlila Iva Bílková.

Doporučení: Před sportovní aktivitou nastartuje metabolismus rychlá chůze, tří- až pětiminutové skákání na místě nebo mírný poklus. Finální protahování by mělo být spíš statické, méně intenzivní, zato s delší výdrží v jednotlivých polohách.

2. Přecenění sil a nulová regenerace

U lidí, kteří nejsou v kondici nebo se sportem teprve začínají, je velmi nebezpečná únava a přecenění sil. „Pak obvykle i při pěší turistice dochází ke zranění z nepozornosti, jako vyvrtnutí kotníku nebo podvrtnutí kolene. Pokud se během pohybu nebo následující den necítí člověk dobře, měl by dopřát tělu větší regeneraci,“ uvedla fyzioterapeutka Iva Bílková.

Doporučení: Zvlášť začátečníci by neměli „přepálit start“. Člověk, který nikdy neběhal, může nejprve zdolat jeden kilometr indiánskou chůzí (běh/krok/běh…), a když se bude cítit dobře, prodloužit trať nebo plynule běžet. Pravidelný sport je dobré doplnit o vhodnou regeneraci – saunu, masáž nebo plavání v bazénu jednou týdně.

3. Ignorování bolestivých signálů

Tělo dá většinou dopředu vědět, že je unavené a že zátěž nechce. Svaly po tréninku bolí, klouby jsou tužší a méně ohebné. „Problém je, že řada lidí považuje bolest za součást sportu a myslí si, že dalším sportováním odezní. Opak je ale pravdou. Když budu ignorovat fakt, že mě bolí koleno, a dál budu běhat bez dostatečného protažení, budu se po zátěži cítit stále hůř, časem pocítím bolest i při běhu a později i v klidu. Typickým důsledkem jednostranné zátěže bývají bolesti zad nebo vyhřeznutá meziobratlová ploténka, která postihuje zvlášť sportovce se shrbenými postoji – tenisty, florbalisty či basketbalisty,“ varovala Iva Bílková.

Doporučení: U sportů s intenzivní zátěží na určité svalové skupiny je nutná kompenzace v závěrečném protažení, které svalům uleví. Problémům s meziobratlovou ploténkou a přetíženou měkkou tkání v páteři lze předcházet důkladným protažením zad (úklony). Moderní léčba bolestivých svalů a kloubů využívá aplikaci vysokoenergetické rázové vlny, která bolavé tkáně rychle uvolní.

4. Faulující soupeři…

K létu patří také kolektivní sporty. Muži tíhnou k fotbalu na trávě, ženy spíš k volejbalu v písku. Riziko se při nich zvyšuje společně se zápalem hry. Úrazy z nečekaných nárazů a podražení pak bývají ty nejhorší. „Ve všech kontaktních sportech, kde se napadají soupeři, bývá častým důsledkem střetů podvrtnutí kolene, až přetržení předního zkříženého vazu. To se velmi komplikovaně hojí, respektive buď o vaz přijdete na doživotí, nebo sportovci podstupují operace kvůli nedokonalé stabilitě kolene,“ potvrdila Iva Bílková.

Doporučení: Svaly a klouby by měly mít neustále stabilní teplotu. I při střídání během hry by se měli aktivní hráči stále udržovat zahřátí. Náhlý přechod z maximálního vypětí do úplného útlumu je pro svaly šok, vychladnou a stanou se náchylnější ke zranění i při běžných pohybech.

Které sporty Čechy baví?

Podle údajů Českého statistického úřadu sportuje pravidelně zhruba třetina Čechů, nejvíc mladá generace od 15 do 24 let (68 %). Zatímco muži se věnují volnočasovým fyzickým aktivitám 3,6 hodiny týdně, u žen je to 3,2 hodiny týdně. Častěji sportují lidé s vyšším vzděláním, stejná skupina však vévodí i tabulkám sedavého zaměstnání.
Na špici popularity letních sportů se mezi Čechy dlouhodobě drží pěší turistika, cyklistika, plavání, tenis a z kolektivních sportů fotbal. Rychle roste obliba běhu a díky školní výuce také florbalu.

370

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný